Benedikt Roezl. Jednoruký král orchidejí
Objevil více než 800 druhů rostlin a více než stovka stále nese jeho jméno. Díky němu si na konci roku nosíme domů květináče s vánoční hvězdou. Byl patrně posledním člověkem, který v přírodě spatřil bájnou modrou orchidej. Český rodák Benedikt Roezl změnil v 19. století svět botaniky, přesto jeho jméno upadlo tak trochu v zapomnění. Na pražském Karlově náměstí stojí několik pomníků. Ten nejvíc monumentální připomíná muže, který se proslavil zejména v Americe.
Benedikt Roezl přišel na svět 13. srpna 1824 v Hořovicích u Prahy. Jeho otec se staral o zahradu premonstrátů a syna začal brzy zasvěcovat do tajů svého řemesla.
Ve dvaadvaceti patřil mezi přední botaniky
Ve dvanácti letech odešel Benedikt do světa, aby se učil v těch největších a nejslavnějších zahradách a zahradnictvích. Uchvátily ho exotické rostliny, zvláště pak orchideje. Pracoval v Haliči, ve Vídni nebo v Belgii. Ve dvaadvaceti letech už patřil mezi přední botaniky a díky fenomenální paměti připomínal chodící encyklopedii. Uměl osm jazyků a jeho vynález umělého osvětlení, díky němuž urychloval růst květin, se stal senzací.
Jenže to mu nestačilo. Chtěl prozkoumat končiny, odkud jeho milované orchideje pocházely, tedy zejména Střední a Jižní Ameriku. Přesun za oceán plánoval několik let. Usadil se v Mexiku, kde provozoval nejen hostinec, ale také zahradnictví a sad. Z výdělků financoval své expedice, na nichž nasbíral doslova tuny sazenic a semen. Objevil řadu nových druhů a brzy si vysloužil přezdívku „král orchideji“. Na cestách jej několikrát přepadli, zažil povodně, potopení lodi i výbuch sopky. Nezastavil ho ani úraz, při němž přišel o levou ruku.
Jeho socha drží rostlinu
Do Čech se definitivně vrátil v roce 1875, ale ani pak nezahálel. Založil odborný časopis, cestoval po evropských výstavách, plnil roli porotce nebo přednášel. Od ruského cara dokonce dostal vyznamenání.
Zemřel v roce 1885 ve věku 62 let a několik let poté se na Karlově náměstí objevila jeho socha. Zpodobňuje ho jako muže v klobouku, který má v jedné ruce knihu, ve druhé rostlinu a u nohou mu sedí indiánský chlapec.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
882. schůzka: Muž, který dostal pomník omylem
Život sběratelů rostlin v tropických krajinách jest velmi namáhavý, obtížný a nevděčný, a mýlí se velmi, kdo myslí, že třeba jen rukou sáhnouti a zvednouti rostlinu novou.
-
Byl Benedikt Roezl ekologickým škůdcem?
Byl Benedikt Roezl ekologickým škůdcem? Pohlédněme na chvilku za zrcadlo romanticky představující krále orchidejí a jeho blízké spolupracovníky a podívejme se s do...
-
Vyprávím studentům pravdivé pohádky, usmívá se botanik Lubomír Hrouda
„Vyučil jsem se a přednášel takovou suchou botaniku. Studentstvo je stejné všude, občas při přednáškách spí, a tak jsem se je rozhodl probudit,“ vysvětluje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka