Slapská přehrada aneb Boj se svéhlavou turbínou

Byla to tenkrát velká sláva a triumf lidské dovednosti. 7. listopadu 1954 se otevřelo první velké vodní dílo na Vltavě. K plnému dokončení měla Slapské přehrada ale ještě docela daleko. Koruna hráze se tyčí do výšky bezmála sedmdesáti metrů, její délka činí 260 metrů. Za ní se rozléhá nekonečná vodní plocha s délkou 44 kilometrů a rozlohou téměř 1200 hektarů. Slapské přehradě se nedá upřít velkolepost.

Stojí v místech, kde se dříve vinulo divoké řečiště plné zrádných peřejí a skalisek. První snahy o splavnění úseku se odehrály už v roce 1640, kdy opat strahovského kláštera Kryšpín Fuka nechal rozstřílet mohutnou skálu na začátku nebezpečného úseku. O stavbě přehrad se ale začalo mluvit až na přelomu 19. a 20 století. Podle prvních návrhů měla řeku zklidnit kaskáda více než třiceti malých přehrad, ale po první světové válce zvítězila myšlenka stavby obřích nádrží.

Vodní nádrž Slapy

Stavba Slapské přehrady vypukla až v roce 1949, kdy se začal razit obtokový tunel, do něhož stavitelé odklonili celý tok Vltavy. Ražba trvala dva roky a souběžně s ní se do poměrně nepřístupného trénu budovaly příjezdové komunikace. O pravidelný přísun matriálu se staraly i tři lanové dráhy, které na staveniště vedly z okolních obcí.

Turbíny se uváděly do chodu dva roky

Slavnostní otevření napuštěné nádrže se konalo v roce 1954, ale přehradě tehdy chyběl třeba výtah pro lodě, který byl sice součástí původního návrhu, ale během stavby se od něj z úsporných důvodů upustilo.

Z hráze vodní nádrže Slapy je nádherný výhled na lodě a hausbóty v zátoce. Zahlédnout můžete i vodníka. Podvodní socha svatého Jana Nepomuckého stojí 40 metrů pod hladinou

Nefungovala ani vodní elektrárna, která byla netypicky umístěna v dolní části samotné hráze. Uvést do chodu tři Kaplanovy turbíny trvalo technikům další dva roky. Potíže byly zejména s turbínou číslo tři, která se během patnácti měsíců pětkrát porouchala. Odborníci ji nakonec museli kompletně vymontovat a zrepasovat. Od té doby ale přehrada plní svůj účel prakticky bezchybně. Obstála i v roce 2002, kdy se přes ni valila tisíciletá povodeň. Tehdy jako jediná z celé vltavské kaskády zůstala po celou dobu běsnění živlů v provozu.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Tomáš Kaucký
Spustit audio

Související