Slapská přehrada aneb Boj se svéhlavou turbínou
Byla to tenkrát velká sláva a triumf lidské dovednosti. 7. listopadu 1954 se otevřelo první velké vodní dílo na Vltavě. K plnému dokončení měla Slapské přehrada ale ještě docela daleko. Koruna hráze se tyčí do výšky bezmála sedmdesáti metrů, její délka činí 260 metrů. Za ní se rozléhá nekonečná vodní plocha s délkou 44 kilometrů a rozlohou téměř 1200 hektarů. Slapské přehradě se nedá upřít velkolepost.
Stojí v místech, kde se dříve vinulo divoké řečiště plné zrádných peřejí a skalisek. První snahy o splavnění úseku se odehrály už v roce 1640, kdy opat strahovského kláštera Kryšpín Fuka nechal rozstřílet mohutnou skálu na začátku nebezpečného úseku. O stavbě přehrad se ale začalo mluvit až na přelomu 19. a 20 století. Podle prvních návrhů měla řeku zklidnit kaskáda více než třiceti malých přehrad, ale po první světové válce zvítězila myšlenka stavby obřích nádrží.
Stavba Slapské přehrady vypukla až v roce 1949, kdy se začal razit obtokový tunel, do něhož stavitelé odklonili celý tok Vltavy. Ražba trvala dva roky a souběžně s ní se do poměrně nepřístupného trénu budovaly příjezdové komunikace. O pravidelný přísun matriálu se staraly i tři lanové dráhy, které na staveniště vedly z okolních obcí.
Turbíny se uváděly do chodu dva roky
Slavnostní otevření napuštěné nádrže se konalo v roce 1954, ale přehradě tehdy chyběl třeba výtah pro lodě, který byl sice součástí původního návrhu, ale během stavby se od něj z úsporných důvodů upustilo.
Nefungovala ani vodní elektrárna, která byla netypicky umístěna v dolní části samotné hráze. Uvést do chodu tři Kaplanovy turbíny trvalo technikům další dva roky. Potíže byly zejména s turbínou číslo tři, která se během patnácti měsíců pětkrát porouchala. Odborníci ji nakonec museli kompletně vymontovat a zrepasovat. Od té doby ale přehrada plní svůj účel prakticky bezchybně. Obstála i v roce 2002, kdy se přes ni valila tisíciletá povodeň. Tehdy jako jediná z celé vltavské kaskády zůstala po celou dobu běsnění živlů v provozu.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
