Bembilo
Příjmení Bembilo je bohužel jedno z těch, na nichž jsme si vylámali zuby. V italštině sice nacházíte příjmení jako Bembo a Bembi, nikoli však Bembilo, a zakončení na -ilo se v ní podle slovníku italských příjmení nevyskytuje. Když se podíváte na češtinu, pak se jako nejbližší jeví apelativum bemba, které má význam „tlustohubý hoch“. Snad by tedy mohlo jít o příjmení podle vzhledu. Existovalo také apelativum bembenka, kterým se označoval druh drnkačky, v případě této motivace by se jednalo o označení hráče na hudební nástroj, popř. výrobce. I v češtině je však zakončení na -ilo velmi nezvyklé. Bylo by třeba prozkoumat staré matriční záznamy kvůli dalším, historickým formám tohoto příjmení, snad by nám to napovědělo více jak o jménu, tak i o tradovaném italském původu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.