Bedekr
Málokterý podnikatel může s uspokojením říct, že se jeho dílo stalo takřka nesmrtelné. Německému nakladateli Karlu Baedekerovi se to podařilo. Slovo bedekr je v řadě jazyků synonymem pro turistického průvodce.
Jsme ve střední Evropě v první polovině 19. století, které je, jak víme, stoletím páry. Díky páře dochází k rozvoji dopravy. Díky rozvoji dopravy se rozvíjí cestování. A v té době se také poprvé objevuje slovo turistika, odvozené z francouzského tour, tedy okružní cesta, putování.
„Králové a vlády se mohou mýlit, nikoliv však pan Baedeker.“ (Jacques Offenbach v jedné ze svých operet)
Cestování přestává být výsadou bohatých a stává se prostě a jednoduše módní záležitostí. A chcete-li cestovat, potřebujete nezbytně turistického průvodce.
Baedeker tištěné cestovní příručky sice nepřímo nevynalezl, ale dovedl je k dokonalosti a jeho knihy získaly věhlas a popularitu. Jak se mu to podařilo? Jednoduše. Chytil zkrátka své podnikání za pačesy v pravou dobu.
„Chcete-li poznat nějakou zemi, učiníte nejlépe, nahlédnete-li do svého bedekru. Nemáte-li tuto užitečnou knížku po ruce, najměte si osobního průvodce...“ (Jules Verne v roce 1896 na adresu Karla Baedekera)
Karl Baedeker se narodil 3. listopadu 1801 v německém Essenu v tiskařské rodině.
1. července 1827 si v Koblenzi otevřel nakladatelství a knihkupectví.
Hned v počátcích navázal spolupráci s londýnskou firmou Johna Murraye, která v roce 1830 vydala první „Red Book“. Od Murraye Baedeker převzal grafickou úpravu svých knih, charakteristický červený přebal.
Baedekerovo hvězdičkové označení hotelů používáme dodnes
Úspěch nakladateli zajistila preciznost – všechny informace sám pečlivě ověřoval. Baedekerovi předchůdci se věnovali jenom údajům o pamětihodnostech, on navíc přidal také praktické informace: o hotelích, o vzdálenostech, průměrné výši spropitného, plánky měst, a tak dál. Aby se cestovatel mohl plně spolehnout na svého bedekra a nepotřeboval vyhazovat peníze za místní průvodce.
„(Cizinci) se drží bedekra jako tonoucí stébla nebo jako hledači pokladů kouzelného proutku. Nesou jej neustále před sebou; a když se blíží k nějakému arcidílu, bedekr se jim v rukou patrně zachvěje, neboť rychle vzhlédnou, zběžně se podívají na arcidílo a pak si polohlasem přečtou, co bedekr o něm cituje...“ (Karel Čapek v Italských listech)
Publikace byly jasné členěné, přehledné a aktuální. Systémem, který pan Baedeker zavedl, se vydavatelé cestovních příruček řídí dodnes.
A nezapomeňme na světovou novinku, se kterou Karl Baedeker přišel – hvězdičkovou klasifikaci hotelů a restaurací, která byla v cestovním ruchu dlouho považována za prestižní hodnocení.
Když Baedeker 4. října 1859 v Koblenci zemřel, nakladatelství převzali jeho synové. Nejprve Ernst, po něm Karl a nakonec Fritz, kterému se mu podařilo prorazit na mezinárodní trh.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.