Barrandovské skály
Barrandovské skály. Chráněné území ve vltavském údolí na okraji Prahy. Joachim Barrande, který dal jméno unikátní, geologicky významné a malebné oblasti i méně malebnému mostu a nedalekému sídlišti k nám přišel v 19. století z Francie.
Muž, který dal jméno unikátní, geologicky významné a malebné oblasti Barrandovských skal, i méně malebnému mostu a nedalekému sídlišti, k nám přišel v 19. století z Francie.
Joachim Barrande studoval polytechniku a stavbu mostů a silnic v Paříži a zajímal se o přírodní vědy. Stal se vychovatelem vnuka francouzského krále Karla X., a když byli Bourboni vyhnáni z Francie, odešel s nimi do exilu. Cesta ho zavedla až do Čech, kde žil skoro 50 let.
Ve středních Čechách objevil bohatá naleziště zkamenělých pravěkých živočichů. Všechno to začalo zakázkou, kterou mu dal hrabě Kašpar Šternberk, přírodovědec, mecenáš a sběratel, zakladatel pražského Národního muzea. Barrande měl vyměřit trasu koněspřežné železnice údolím Berounky. Z Prahy přes Křivoklát až do Plzně. Nakonec nebylo na celou stavbu dost peněz.
Ale to nevadilo. Výsledek byl přesto naprosto bombastický! Během průzkumných prací totiž objevil v okolí Skryjí a Týřovic naleziště fosilií. Po dalších 44 let se Barrande věnoval jejich studiu a výzkumu.
Rád dával prvohorním mlžům česká jména: Maminka, Tetinka, Spanila či Panenka vendeta (parafráze na Prodanou nevěsta).
Česky se Joachim Barrande učil od matky Jana Nerudy
Barbora Nerudová, matka básníka, který kraluje čítankám, vedla Barrandovi domácnost a učila ho česky. Joachim Barrande si paní Barboru oblíbil a na její počest pojmenoval jednoho trilobita Babinka prima.
Jana Nerudu prý Barrande přesvědčoval, že chce-li svému národu opravdu prospět, má nechat veršů a chopit se některé přísné vědy.
K ženám se vždy choval šarmantně, ale na to, aby se oženil, si při vší té práci nějak nenašel čas. Vedl přísný a zbožný život. Brzy vstával a potrpěl si na přesnost. Pivo si ředil vodou a přislazoval cukrem. Při vědeckých výpravách se živil pouze mlékem a chlebem.
Za výzkum zkamenělin utratil půl milionu franků a o svém bádání napsal rozsáhlé dílo. Mělo 6000 stran a popsal v něm přes 3500 tisíce druhů prvohorních zkamenělin. Jak už to bývá, došlo uznání dřív v cizině než u nás.
Rozsáhlé sbírky věnoval Muzeu Království českého, protože „z české země pocházejí, české zemi nechť náležejí“.
Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
