Bála jsem se, protože maminka měla koronavirus, říká Chantal Poullain

„Když nespím, tak je moje čeština ještě horší. Včera jsem si říkala, že musím jít brzy spát. Pak jsem potkala Kamilu, dceru Bolka Polívky a povídaly jsme si do čtyř do rána. Má pro mě hru, ve které není text. Je to o prožívání života beze slov. Mám ráda češtinu, obdivuji její bohatost. Kolikrát chci něco říct, ale neznám to slovo, proto si teď čtu ve slovníku.“

Kam se vydá, až bude moci cestovat? Bude to Francie? „Ano, hned pojedu za maminkou. Žije na hranicích Švýcarska a Francie. Byla pozitivní na covid. Bála jsem se, protože je jí 84 let, ale cítí se skvěle. Pozitivní byla i dcera mé sestry.“ Chantal Poullain ráda jezdí i do Marseille, kde má bratra. „O Marseille se říká, že je nebezpečné město, ale já to tak necítím. Nebojím se, a dávám lidem pocit, že tam patřím.“

Byt je francouzským ostrovem

Francouzský ostrov si Chantal Poullain vytvořila ve svém bytě. „Když jsem se stěhovala z Brna do Prahy, chtěla jsem ho udělat jinak, ale je stejný. Také syn Vladimír říkal, že bude mít úplně moderní byt, ale i on to má nakonec stejně.“ A vaří české jídlo? „Dokonale jsem se naučila svíčkovou, guláš a bramborový salát. Od Bolkovy maminky. Mám ráda francouzskou, italskou i japonskou kuchyni, hlavně syrové ryby.“

Proč se teď cítí jako Avatar? Jak se jí učí české texty? Více uslyšíte ze záznamu.