Všechno, co v životě dělám, mě těší, říká herečka Chantal Poullain
Je rodilá Francouzka, ale v Česku žije téměř 30 let. Je to její druhý domov. Tady hraje v divadle a ve filmu, píše a zpívá francouzské šansony. Všechno tohle dělá proto, aby lidi odcházeli domů v dobré náladě.
Pro Chantal Poullain jsou šansony velkou láskou a dalším způsobem vyjádření toho, co cítí. „Je to těžší, protože jsem za Chantal. Ale chci dát publiku příjemný okamžik. Chci, aby lidé odcházeli s dobrou náladou. Všechno, co v životě dělám, mě těší.“
Jak říká, českému publiku prý vůbec nevadí, že nerozumí textům. „Češi mají k francouzštině krásný vztah a to je moje štěstí.“ Pro své fanoušky chystá CD, ke kterému napsala i dva texty.
Sdílení pocitů těší a pomáhá
Kniha Život na laně popisuje boj Chantal Poullain se zrádnou rakovinou. Je beznadějně vyprodaná. „Těšilo mě, když za mnou lidi chodili s tím, že jim ta kniha pomohla.“ Teď chystá její audioverzi a prý je to velká práce. „Říkala jsem si, že to bude za čtyři dny hotové. Byl to velký omyl.“ Naštěstí má při natáčení dobrou partu lidí, která jí hodně pomáhá.
Kdo chce rozumět, rozumí
Přestože Chantal Poullain žije u nás už dlouho, nejvíc doma se cítí ve Francii. „Mám tady důležité lidi. To jsou moje kořeny. A můj syn Vladimír.“ Čeština pro ni pořád zůstává, stejně jako pro mnoho cizinců, stále problémem. „Gramatika je těžká. Ale kdo mi chce rozumět, rozumí mi.“ Spousta lidí si myslí, že si drží půvabný francouzský akcent schválně. „Není to tak.“
Co má Mikulov společného s Francií?
Když přijela poprvé do tehdejšího Československa, nebála se. „Miluju dobrodružství a láká mě neznámo.“ První pocit, který si z tehdejší doby pamatuje, byla tma. „Byla všude. Nebyl tady žádný noční život. Šli jsme s Bolkem v zimě po Karlově mostě a nebyla tam ani noha. Bylo to romantické.“ Když jí bylo smutno, zajela si autem do Mikulova. „Připomíná mi jižní Francii. Dodnes mám k němu velký vztah.“
O hrdosti a závisti
Jak říká, Češi by měli být na sebe mnohem hrdější a víc podporovat své výrobky. „Když přijdu do obchodu, říkají mi: české maso stojí za prd, kupte si francouzské nebo brazilské. Já říkám: ne!“ Na druhou stranu jí vadí jedna typická česká vlastnost. „Závist existuje všude na světě, ale tedy je to zvláštní. Říkám si, proč nepřát úspěch druhému?“
Jak se jí hraje ve hře Kurtizána? Co říká na profesní dráhu svého syna? Na co se těší a co chystá? Více uslyšíte v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.