Auto ve vesmíru nehodě neunikne. Ale kdy?
Sportovní elektromobil Tesla brázdí vesmírné silnice už více než měsíc. Do kosmu vynesla vůz vizionáře Elona Muska obří raketa Falcon Heavy jako zkušební zátěž. Jaký bude další osud auta? Nehoda se zdá nevyhnutelná, ale kdy k ní dojde?
Příspěvky Meteoru 10. 3. 2018
01:25 Záhadné kamenné koule
14:09 Jak Bell vymyslel telefon
19:40 Pěstujme novou kůži
23:01 Osud auta ve vesmíru
35:10 Mravenčí nemocnice na jedničku
43:26 Dokáží probiotika léčit nemoci?
Efekt je doveden k dokonalosti. Za volantem sportovního kabrioletu skutečně sedí řidič…tedy figurína řidiče, samozřejmě ve skafandru. Pravou rukou svírá volant, levou ležérně loktem opírá o dveře, přesně jako to dělají fešáčtí šoféři sporťáků. A podobně jako skutečný řidič sportovního auta je i ten vesmírný kandidátem na pokutu za překročení rychlosti – vždyť jeho vůz se pohybuje rychlostí nepředstavitelných 100 000 kilometrů za hodinu!
Dorazí červená Tesla na rudou planetu?
Jednou z otázek, které se řešily hned po startu, bylo, jestli vůz dorazí až k Marsu. Zeptali jsme se na názor profesora Davida Vokrouhlického z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který už dva týdny po startu vypočítal spolu se svými kanadskými kolegy dráhu vesmírného automobilu.
„Tesla k Marsu doletí, ale nepotká se s ním, alespoň ne v nejbližších desetiletích. Třeba za 50 let se k němu může přiblížit, ale ne natolik, aby se s ním srazila. Přiblíží se také k Zemi, ale ne moc. Nejblíže naší planetě bude v roce 2091, přiblíží se i dříve, i když na menší vzdálenost, a to v roce 2047,“ uvádí prof. David Vokrouhlický v Meteoru.
Znamená to tedy, že v roce 2047 bychom mohli Teslu, alespoň tedy někteří z nás, vidět? Přímo vidět určitě ne. Auto je na kosmické poměry přeci jen poměrně malý, a tudíž na nebi slabý objekt. Ostatně zmizelo z dohledu dalekohledů poměrně brzy po startu.
Vědcům se podařilo zaznamenat 10 až 12 dní astrometrických pozorování vozítka pohybujícího se na pozadí hvězd, což jim umožnilo rekonstruovat jeho trajektorii. Zjistilo se, kam poletí i jak se pohybuje. Vozidlo se otáčí kolem své osy. Bylo by udivující, pokud by nerotovalo, protože každé těleso vypuštěné do vesmíru, získává rotační moment.
„Prakticky všechna tělesa ve vesmíru rotují, některá méně, jiná více. Tělesa velikosti kolem několika metrů se otáčejí jednou za minutu nebo za desítky minut, až do hodiny. To není nic výjimečného. Vozítko je nyní běžným tělesem pohybujícím se na trajektoriích blízkozemních asteroidů a stejně jako ony rotuje asi jednou za 4,5 minuty,“ vysvětluje prof. Vokrouhlický.
Další možnost změřit dráhu automobilu a zjistit podrobnosti o jeho pobytu v kosmu nastane ve zmiňovaném roce 2047, kdy se k naší planetě přiblíží na vzdálenost odpovídající 10krát vzdálenosti Měsíce od Země. Bude to velmi slabý objekt, ale dosažitelný astronomickým pozorováním teleskopy řádu metru až dvou metrů.
Riziko vesmírné nehody
Mnoho lidí také napadla otázka, jestli autu ve vesmíru nehrozí nějaká srážka, nehoda. Na to odborníci odpovídají, že zcela jistě. „K nehodě je v podstatě odsouzeno. Když vypustíte těleso do prostoru, v kterém kříží dráhu terestrických planet, dřív nebo později se s některou z planet setká. Může se stát i to, že spadne do Slunce. Ale jestli se to stane za stovky, tisíce nebo miliony let? Nelze to říct přesně, protože nepřesnost dráhy expanduje,“ dodává prof. Vokrouhlický.
Společně s kolegy namodeloval prof. Vokrouhlický různé pravděpodobnosti toho, co se s autem ve vesmíru stane v následujících několika desítkách milionů let.
Asi ve 20 až 30 procentech případů vychází, že se vozítko vrátí na Zemi za 50 až 100 milionů let. Tragédii ale nezaznamenáme, za prvé těžko říct, jestli tady ještě bude lidstvo, za druhé, těleso než by dopadlo na zem, shoří v atmosféře. Jinou možností je, že může spadnout do Slunce nebo třeba na Venuši.
Vypadá to každopádně, že s velkou pravděpodobností čekají Teslu ve vesmíru miliony let bezpečného provozu. Přeci jen ale existuje malinká možnost, že by k tvrdému dopadu na povrch dojít mohlo, ovšem šlo by o povrch Merkuru. Ten totiž atmosféru nemá, pokud by tedy zkřížila Tesla dráhu Merkuru, mohla by narazit na jeho povrch plnou rychlostí a na planetě by vznikl nový kráter.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.