Architektura není jen o stavění, ale i o promyšleném bourání, říká architekt Josef Pleskot
Realizování vlastních představ, práce se světlem, materiálem, sny i realitou. To je životní náplní známého architekta Josefa Pleskota.
„Vidím architekturu jako prostředek, který dokáže ovlivňovat emoce a tím i postoje lidí. Když v těch zdech není duše, tak nestojí za to jí ochraňovat. Ale památkáři mají v popisu práce uchovávat co je staré bez ohledu na to, jestli je v tom ta duše obsažená. Architektura však není jen o stavění, ale i o promyšleném bourání. Protože odstraňování je taky tvůrčí a kreativní proces,“ zamýšlel se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové.
Která místa má rád? Odkud pochází? Proč chtěl být malířem a které umělce má rád? Kam jezdí na dovolenou?
Související
-
Architekt: Nemáme pokoru k minulosti a bydlení předěláváme podle nabídek hobby marketů
Ani bohatí developeři moc nepomáhají. Právě naopak. Pro ně je výhodnější bourat. Že je možné to dělat jinak, ví architekt Pavel Prouza. Sám udělal ozdobu krajiny z ...
-
Zdravé stavby. Co přinášejí? Podle „organického“ architekta Oldřicha Hozmana klid a duševní pohodu
Na co myslí Oldřich Hozman, když navrhuje stavbu? Na to, že budova je jako nástroj. Musí vstřebávat všechny pozitivní vlivy a zadržet ty negativní.
-
V rozhlasové budově v Karlových Varech se léčí duše, říká architekt David Vávra. VIDEO
Přízemí rozhlasové budovy připomíná spíš čekárnu u lékaře než veřejnoprávní instituci. Taky tady byla ještě v 90. letech psychiatrická ordinace. Místní tak vilce do...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
S hereckými hvězdami poznejte tajemství textu starého dva tisíce let
Ondřej Kepka, režisér a moderátor
O věrné lásce statečného Chairea a sličné Kallirhoy
Román byl napsán pravděpodobně už v prvním století našeho letopočtu a možná dokonce i dříve. Jde o první dochovaný milostný a zároveň i dobrodružný román nejenom antického, ale vůbec evropského písemnictví.
