Architektka roku 2016 Marcela Steinbachová: „Mrtvá centra měst. To je současná realita“

11. listopad 2016
Tančící dům

Současná architektura za moc nestojí a té kvalitní moc nevzniká. Kvůli financím. Opravdu nám zbývá jen smířit se s paneláky a podnikatelským barokem?

Obklopuje nás průměrná architektura. „Té kvalitní moc nevzniká. Myslím i celosvětově. Tak 5 % investic je dobrá architektura. Otázkou je, jak to bude vnímané za 50 let,“ zamýšlí se architektka Marcela Steinbachová. Nás potomci prý pochválí za Palác Langhans nebo Národní technickou knihovnu. Za zbytek už moc ne.

Paneláky? Nebourat!

„Většina staveb trpí tím, že nebyla vybraná na základě regulérní soutěže o kvalitu, ale bylo to o financích.“ Steinbachová ale překvapuje obhajobou socialistické architektury. „Nelze říct, že to, co se postavilo v nevhodné době je nevhodná architektura.“ Bourat by se podle ní neměla.

„Je to součást naší paměti. A když to zbouráme, už to nikdy neuvidíme.“ A paneláky? „Musíme se s nimi sžít a prostory mezi nimi kultivovat zahradní architekturou. Nevím, jestli z nich dělat omalovánky.“ Současný sen Čechů o ideálním bydlení je ale rodinný domek se zahrádkou. A následek?

panelové sídliště

Mrtvá města

„Mrtvá centra měst. To je současná realita,“ přikyvuje Marcela Steinbachová a upozorňuje, že zástavba krajiny je problémem nejen u nás. Třeba Švýcarsko teď usilovně řeší zastavěnou krajinu. „Když všude narážíte na domy a silnice, už to není krajina,“ uzavírá Marcela Steinbachová.

Titul Architektka roku 2016 získala za vlastní tvorbu, ale i za popularizaci oboru. Jako zakladatelka spolku Kruh a Dne architektury se snaží o urbanistickou gramotnost lidí. Stojí např. za rekonstrukcí interiéru kina Světozor. Jeho hlavní ideou byly filmové scény.

Marcela Steinbachová