Analytik Smetana: Ukrajinská ofenziva stanovených cílů nedosáhla. Boje teď ovlivní mráz a zima

Válka na Ukrajině se aktuálně nachází v momentě, kdy intenzitu bojů na jednotlivých úsecích fronty výrazně ovlivní změna počasí. Zároveň se válka dostala do další fáze i v tom smyslu, že se do značné míry vyčerpala ukrajinská podzimní ofenziva. „Začínají se tak množit otázky, jak bude konflikt probíhat v příštím roce poté, co ofenziva nedosáhla ani minimálních cílů, které si stanovila,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... analytik Michal Smetana.

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajina je na další zimu připravena. Odborníci tvrdí, že teď už je Kreml jen tak nepřekvapí

Kompletní neúspěch to nicméně nebyl, i když střízlivost je podle Smetany namístě. „Ukrajině se v Záporožské oblasti podařilo degradovat ruské síly, přestože jako útočící strana měla složitější pozici. Minimálního cíle dobít město Tokmak, dostat se k městu Malitopol a přetnout ruskou armádu ve dví ale dosaženo nebylo. Ukrajincům stále zbývá odhadem dvacet kilometrů, což je s ohledem na rychlost postupu obrovská vzdálenost. Rozhodně se proto nedá očekávat, že by se do konce roku tohoto cíle podařilo dosáhnout.“

Druhý Bachmut?

Ve chvíli, kdy se začala vyčerpávat ukrajinská ofenziva, Rusko se odhodlalo k vlastní ofenzivní operaci, na kterou nasadilo velký počet vojáků mechanizovaných jednotek a pokusilo se dobýt město Avdijivka v Doněcké oblasti. „O město se vedou intenzivní boje už od roku 2014. Za tu dobu se tam Ukrajině podařilo vytvořit velmi dobré obranné pozice, proto tam ruská armáda v posledních týdnech utrpěla obrovské bezprecedentní ztráty. Přesto není vyloučené, že se nakonec bude muset Ukrajina z města stáhnout, podobně jako to udělala například v městě Bachmut,“ uvažuje Smetana a dodává, že o mnoho vojáků přišla v létě při bojích o Záporožskou oblast i 47. brigáda, které se ruskou obranu prolomit nepodařilo.

„Relevantní informace o počtu mrtvých ale samozřejmě nemáme, i když Ukrajina často mluví o ruských ztrátách, má svoji metodologii počítání. Vyjadřují se k tomu i Spojené státy. Ztráty na obou stranách jsou nicméně obrovské. Už teď je jisté, že jde o nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války.“

Milion dělostřeleckých granátů?

Za neúspěchy Ukrajiny stojí podle mnohých nedostatečné dodávky vojenského materiálu. Prezident Petr Pavel například poukázal na nedodržení slibu zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, pomalý výcvik na stíhačkách F-16 i váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Čtěte také

iROZHLAS

Boje jako za první světové války. Ukrajina potřebuje nové schopnosti, aby zvrátila vývoj, říká šéf armády

„Dělostřelecká munice je v této válce klíčovým faktorem. Jde o opotřebovávací válku, kdy strana, která má dostatek munice, získává obrovskou výhodu a je schopna dosahovat smysluplných zisků. Bohužel jsme v situaci, kdy sice za Ukrajinou stojí průmyslová kapacita Západu, nicméně Západ není schopen dodávat Ukrajině dělostřeleckou munici ani v takovém rozsahu, jaký byl původní závazek. Ze slíbeného milionu dělostřeleckých granátů byla Ukrajině dodána ani ne třetina.“

„Oproti tomu stojí Rusko, které jednak mobilizovalo svůj průmysl, jednak získalo dělostřelecké granáty od Severní Koreje. Západ to musí vést k zamyšlení, zda skutečně chce Ukrajinu v tomto konfliktu udržet tak, aby byla schopna osvobodit větší část svého území, než by došlo k mírovým jednáním. Zatím to pořád strategie Západu je. Všichni poměrně shodně říkají, že budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude třeba. Musí to ale mít reálný aspekt. Ukrajina musí dostat takové dodávky, aby byla schopna fungovat, a to jak co se týče množství, tak i technologických aspektů. Střely Taurus samozřejmě samy o sobě nevyhrají Ukrajině válku, je to ale kapacita, která by jí mohla výrazně pomoct,“ uzavírá Michal Smetana.