Analytik Michal Smetana: Konec války na Ukrajině? Optimismus není na místě. Rusko neplánuje slevit ze svých požadavků
Jaký význam přikládat telefonickému hovoru mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem? A kterým směrem se posunuje vyjednávání ke konci války na Ukrajině? S bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou si také připomeneme okolnosti vzniku Varšavské smlouvy před 70 lety.
Donald Trump v pondělí 19. 5. po telefonátu s ruským prezidentem oznámil, že Rusko a Ukrajina zahájí okamžitá jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Rusko je údajně připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Duch konverzace mezi hlavami státu byl podle Trumpa vynikající.
Čtěte také
„Dovolil bych si být skeptičtější ohledně toho, o jak velký průlom se jedná,“ upozorňuje analytik. „Že byl tón konverzace příjemný, velkým překvapením není. Bavíme se o dvou státnících, kteří jsou si politickými preferencemi a osobnostním nastavením dost blízcí.“
„V tuto chvíli ale není namístě být příliš optimističtí. Ze strany Ruska nezaznívá ani náznakem, že by chtělo ustoupit ze svých maximalistických požadavků. V podmínkách možného příměří i nadále trvají na požadavcích, které nejsou pro Ukrajinu přijatelné, protože znamenají její kompletní kapitulaci.“
Jaká je pozice USA?
„V této fázi se Spojené státy snaží svoji pozici lehce upravit, aby v případě, že jednání o míru selžou, mohly říct, že pro mír udělaly maximum a už se v tom nadále nechtějí angažovat,“ říká analytik Smetana.
Čtěte také
Podle něj Rusko nabízí dva možné scénáře, které se oba Vladimíru Putinovi líbí. „V tom prvním by se pomocí diplomatických nástrojů podařilo dotlačit Ukrajinu k akceptování ruských požadavků.“
„Druhou variantou je, že Rusko Trumpovi dá svým přístupem najevo, že skutečně chce dosáhnout míru, i když ten mír pro Ukrajinu znamená přijmout všechny ruské požadavky, Spojené státy se z celého procesu stáhnou a začnou uvolňovat vzájemné vztahy,“ dodává analytik.
Donald Trump by navíc podle analytika stál o ukončení konfliktu formou dohody. Pak by to totiž jeho administrativa mohla prezentovat jako svůj obrovský zahraničně-politický úspěch. „To je i něco, s čím předstupoval před voliče během amerických voleb.“
A jakou pozici má EU?
„Jsem dlouhodobě skeptický k tomu, jakým způsobem k válce na Ukrajině EU přistupuje,“ říká analytik Smetana.
„Ukrajina je velmi vděčná za to, co pro ni evropské státy udělaly, ale projevuje se nejednotnost EU a nedostatek rozhodnosti. To unii omezuje ve schopnosti vystupovat jako geopolitický hráč,“ dodává. Podle něj má EU vůči Rusku ostrou rétoriku, které ale neodpovídá praxe.
Čtěte také
„Jenom za loňský rok od evropských států obdrželo Rusko více finančních prostředků za svá fosilní paliva, než kolik dostala Ukrajina vojenské pomoci,“ upozorňuje.
Přijetí ruských podmínek?
„Ukrajinci samotní si přejí konec války. Ale varianty ukončení, které Rusko předkládá, by pro Ukrajinu znamenaly vznik teritoriálně okleštěného státu, který nebude mít vlastní armádu a možnost bránit se další ruské invazi.“
„To je logika té demilitarizace Ukrajiny, kterou často Putin zmiňuje,“ vysvětluje analytik. „Ukrajina by neměla bezpečnostní záruky, permanentně by nad ní visela hrozba další ruské invaze,“ dodává.
„To znamená, že investoři nebudou chtít do země přicházet, mladí lidé budou odcházet a Ukrajina se stane neživotaschopným státem,“ ukončuje myšlenku analytik.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
