Amerikanistka Kateřina Březinová: Trumpova doktrína usiluje o kordon poslušných zemí. Nadějí je občanská společnost

V Minneapolisu i v dalších městech Spojených států amerických se v pátek konaly další demonstrace proti zásahům protiimigračních federálních agentů a na památku jejich obětí. „Právo na řádné vyšetření zabití, právo na řádné prošetření někoho, kdo byl zabit, aniž by byl a priori označen za domácího teroristu – to jsou věci, za které si myslím, že jdou lidé v Minneapolis do ulic,“ říká amerikanistka Kateřina Březinová.

„Nejsou to žádní rozvraceči nevybouření, kteří nemají do čeho píchnout a teprve se hledají. Velmi často jsou to lidé, kterým je 60, 70 let,“ dodává. „Říkají, já tady nejsem proto, že bych nevěděl, co dělat, ale já tady jsem, protože vím, že přesně to teď musím udělat, abych uchránil strukturu, brzdy a protiváhy americké společnosti, na které byla Amerika doteď zvyklá.“

Čtěte také

„Přestaňte nás zabíjet.“ V Minneapolisu vnímají agenty jako okupanty, razie mají pokračovat

Činnost protiimigračních jednotek americká administrativa hájí zátahy proti nelegálním přistěhovalcům. „Kriminálníků, kteří jsou cílem zátahů, je spíše méně než zahradníků, učitelek, sestřiček; těch normálních lidí, kteří z nejrůznějších důvodů jsou ve Spojených státech amerických a nemají třeba stabilní status,“ tvrdí amerikanistka.

Na památku Alexe Prettiho a Renée Goodové, které zastřelili imigrační agenti, složil píseň populární americký zpěvák Bruce Springsteen. Agenty označil za těžce ozbrojené maskované federální vojsko, které podniká invazi do amerických měst a používá taktiky gestapa proti vlastním spoluobčanům.

„Na každý pád je na pováženou postup a financování tak velké ozbrojené složky, která má tak málo popsáno, co se týče postupů v amerických městech. Postupují tak, jako americká armáda postupuje mimo území USA velmi často,“ poukazuje amerikanistka Kateřina Březinová.

Nová doktrína

Trumpovi kritici tvrdí, že protiimigrační akce, ale i zásah ve Venezuele zkraje ledna, mají odvést pozornost od tzv. Epsteinovy aféry. „Je to bezesporu velice bolestné a neuralgické téma pro Trumpovu administrativu,“ podotýká Březinová.

Zveřejňování dokumentů z kauzy zesnulého sexuálního delikventa, kvůli které složil funkci minulý týden poradce slovenského premiéra Lajčák, podle ní plně zaměstnává aparát, který chystá obžalobu hlavy Venezuely za narkoterorismus. „Tisíce právníků nedělají nic jiného, než procházejí papíry a vyškrtávají jména do té míry, že nemají vůbec čas soudit prezidenta Venezuely Madura, který byl na začátku ledna odvezen za velmi spektakulárních okolností,“ říká amerikanistka Březinová.

Čtěte také

Amerikanistka Kateřina Březinová: Dekapitace režimu? Drogy jako argument proti Madurovi moc nedrží

Únos prezidenta Madura podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny, která usilovala o dominanci Spojených států amerických na celém kontinentu. Země Latinské Ameriky navzdory mezinárodnímu právu podle amerikanistky zásah spíše přivítaly. Nástupkyní Madura v čele Venezuely se stala jeho blízká spolupracovnice Delcy Rodríguezová.

„Cílem americké akce nebyla a priori režimní změna. Cílem americké akce – a to je novinka a možná součást nové bezpečnostní doktríny, kterou Trumpova administrativa oznámila loni v listopadu – je stabilizovat země a zejména v regionu Latinské Ameriky si vytvořit jakýsi kordon spolupracujících, až submisivní zemí a režimů. Některé mohou být pravé, některé mohou být levé, to není tak zásadní – ale musí spolupracovat se Spojenými státy americkými,“ vysvětluje amerikanistka Březinová.

Co bude dál

„Děje se podle mě za oponou mnoho záležitostí, které zcela přesně nevidíme. Ale co vidíme například je, že minulý týden Venezuela odsouhlasila a schválila zásadní legislativu, která mění pravidla ropného průmyslu a odsouvá úplně největší ikonu venezuelské prosperity minulého století, státní ropnou společnost, v podstatě na druhořadou kolej. Na hlavní koleji se najednou ocitají zahraniční investoři a zahraniční ropné společnosti, kterým tato legislativa umožňuje vstup do Venezuely za velmi velkorysých a výhodných podmínek,“ dodává amerikanistka Kateřina Březinová.

Tzv. Donroeovu doktrínu přirovnává mimo jiné k Rooseveltovu ospravedlnění intervencí v Karibiku. Kromě Kuby, doposud závislé na dodávkách ropy z Venezuely, podle ní může být dalším cílem Mexiko.

„Dokonce jsem zaznamenala spekulace, že by se nějaký efektní hezký zásah mohl prezidentu Trumpovi hodit před midterm elections, doplňujícími volbami příští listopad. Pokud použijeme jeho rétoriku, tak by to byla dobrá televize,“ říká Kateřina Březinová, vedoucí iberoamerického centra Metropolitní univerzity.

V pořadu Jak to vidí... se dotkla také nedělní demonstrace v Praze. „Chtěla bych říci, že je výborné, že se občanská společnost v ČR vyslovuje k dění a domnívám se, že v tom také spočívá klíč v chápání i některých trochu nadějných momentů v řešení vnitropolitických sporů a vnitropolitické situace třeba v Minneapolis a v dalších částech USA.“