Amerikanista Jiří Pondělíček: Jak si Trump představuje armádu? „Trumpoviny“ i věci, ze kterých mrazí

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka měl proslov k nejvyšší generalitě Spojených států jediný cíl: napravit dojem z vojenské přehlídky ze Dne vlajky. Ta podle mnohých pozorovatelů nesplnila Trumpova očekávání. „Nevypadalo to dost hrozivě. Zato vystoupení před osmi stovkami generálů mělo působit lépe,“ říká v pořadu Jak to vidí...

Armáda jako kulisa?

„Dalo by se to ale označit za zneužití vojáků. Ti sloužili jen jako kulisa politickému projevu, který měl zvednout Trumpovi ego. Nebyl to apolitický projev k armádě. Byl to projev typický pro Donalda Trumpa se všemi opakujícími se tématy.“

Děsivě působilo, když Trump mluvil o boji proti vnitřnímu nepříteli v amerických městech a navrhoval, aby se nebezpečná místa využívala jako cvičiště pro armádu. „Z toho musí vstávat vlasy hrůzou každému. Ať už je konzervativec, liberál, republikán nebo demokrat,“ upozorňuje Pondělíček.

Některé další výroky vyzněly spíše úsměvně: že by se američtí vojáci měli holit, že by neměli být tlustí nebo že by Amerika měla vyrábět bitevní lodě, protože dělové náboje jsou levnější než rakety. „Byly to klasické trumpoviny,“ podotkl.

Porušení dělby moci

Téma zasahování armády do vnitřních záležitostí Trump rozvedl i při vysvětlování, proč nasazuje federální jednotky do amerických měst. Argumentuje vysokou kriminalitou. To ale neodpovídá realitě. Například Portland není jedním z nejnebezpečnějších měst v USA. V žebříčku násilné kriminality je až na 57. místě. Skutečný důvod je tak spíše politický.

„Portland leží ve státě Oregon, kde mají převahu demokraté. Trump využívá zásahy federálních složek pod záminkou deportací k posouvání hranic toho, co je považováno za normální. Pokud veřejnost přijme, že federální jednotky chrání budovy, může příště dojít i na nahrazování místní policie armádou. To už by znamenalo porušení dělby moci a popření role policie. Účelem armády je chránit zemi před vnějšími hrozbami, ne potlačovat kriminalitu ve městech.“

Nobelovka za mír?

Donald Trump si ve Virginii na setkání s generalitou rovněž posteskl, že navzdory jeho mírovému úsilí nedostane Nobelovu cenu. Podobně mluvil nedávno i na půdě Valného shromáždění OSN.

„I kdyby se mu podařilo sjednat mír v Gaze, neznamená to automaticky zisk Nobelovy ceny míru. Nedostal ji ani Bill Clinton za dohody v Camp Davidu, ani Jimmy Carter za dojednání vzájemného uznání mezi Egyptem a Izraelem, což byly všechno přelomové věci. Je otázka, jaká je jeho role v nynějších konfliktech. Nobelova cena míru by ale měla být vrcholné ohodnocení skutečného diplomatického úspěchu, ne politického marketingu,“ uzavírá Jiří Pondělíček.