Alergie trápí stále více lidí. V čem jim může pomoct nová komponentová diagnostika?

nachlazení, rýma, alergie
nachlazení, rýma, alergie

Jak a proč vzniká alergie? Dá se jejímu vzniku předcházet tím, že se budeme důsledně vyhýbat nějaké složce stravy? A co je komponentová diagnostika?

Jak u dětí (ne)vypěstovat alergii? „Alergii ale umíme i úspěšně léčit,“ překvapuje alergoložka

Děti na louce

Alergii na kravské mléko lze u dětí vyléčit v rozmezí 3–5 let. Pokud máte podezření na alergii na pyly, jděte k lékaři až na podzim. V článku najdete i odkaz na aktuální pylové zpravodajství.

Pojem alergie zavedl rakouský pediatr Clemens von Piruet na začátku 20. století. Všiml si, že u některých dětí po podávání několika dávek vakcín došlo k neočekávané reakci. Dnes víme, že jde o nadměrnou reakci imunitního systému. Velký, až 80procentní podíl na jejím rozvoji má genetika.

Jak vzniká alergie?

A tak pokud se setká genetická dispozice s intenzivním podnětem z vnějšího prostředí, za čas dojde k rozvoji nepříjemné alergie. „Většinou se to děje v místech kontaktu se zevním prostředím, to znamená na kůži a sliznicích. To jsou hlavní místa projevu alergických onemocnění,“ říká MUDr. Martin Hospodka, alergolog a imunolog z kliniky EUC Premium Praha.

Co je tzv. komponentová diagnostika?
Nová metoda umožňuje vyšetřit jednotlivé složky/komponenty alergenu a díky tomu je možné přesněji určit, o jakou alergii jde, a také ji cíleněji léčit. Současně pomáhá předpovídat, s jakou intenzitou bude imunitní systém pacienta na alergen reagovat, zda mírně, nebo silně.

 

Důsledkem je, že nás svědí nebo pálí oči, máme sennou rýmu nebo různé vyrážky. „Pokud alergický stav dále prograduje, končí většinou průduškovým astmatem, to znamená kašlem, zánětem průdušek, dechovými potížemi a podobně,“ přibližuje alergolog.

Dá se potravinové alergii předcházet?

Alergii je možné zastavit po prvním výskytu. Víme kdy a víme jak!

Alergie

Naši předci se v dětství setkali s mnoha infekčními chorobami. Získali tak silnější imunitu. Náš současný imunitní systém se bohužel víc vychyluje ve své rovnováze směrem k alergickým reakcím. A „reagovat“ můžete prakticky na cokoli.

Kožní problémy mají podle něj poměrně častou spojitost s potravinovou alergií. U nejmenších dětí se alergie začíná projevovat nejčastěji atopickým ekzémem. Rozhodně ovšem neplatí zažitý mýtus, že alergie se rozvíjejí pouze v dětském věku. „Alergie se může objevit v jakémkoli věku,“ potvrzuje Martin Hospodka a současně dodává, že některé děti s postupujícím věkem alergii překonají.

Je možné předcházet alergickým reakcím na potraviny tím, že se budeme důsledně vyhýbat některé složce potravy, například lepku? Podle Martina Hospodky tento moderní trend žádné prokazatelné pozitivní zdravotní dopady na organismus nemá.

Striktní dietní opatření, která nejsou nezbytně nutná, nejsou ani doporučeníhodná.
MUDr. Martin Hospodka

„Pokud vynecháte lepek, tak se tělu pravděpodobně nic dramaticky nestane, po stránce nutriční je to v podstatě velké množství sacharidů. A je pravda, že konzumace lepku může způsobovat nadýmání a podobné zažívací problémy. Na druhou stranu ti, kteří delší dobu lepek nejedí, pak už nejsou schopni tolerovat ani sebemenší množství,“ varuje alergolog.