496. schůzka: Bohemia Manor

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nový Amsterdam v roce 1664
0:00
/
0:00

„Památné místo husitství. Tato budova je bývalý husitský kostel sv. Jana, vybudovaný v první polovině 15. století na paměť mistra Jana Husa. Až do třicetileté války se v něm konaly husitské bohoslužby. Za protireformace byl kostel opuštěn. Zrušen byl roku 1784 a přestavěn na obecní špejchar, později upraven na školní tělocvičnu a museum. Posledním farářem podobojí zde byl Abraham Heřman, který musel před Vánoci roku 1621 odejít s rodinou a věrnými svými do vyhnanství.“

Cedule s tímto textem se vyjímala (a snad vyjímá dodnes) na budově někdejšího kostela ve Mšeně (posléze na hasičské zbrojnici). Možná to tak je. Možná ne. Ta cedule není jediná v tom milém městečku. Vzadu, za těmi hasiči, stojí malá vilka. A na ní je druhá pamětní tabule, na níž se objevuje totéž jméno: „Rodné místo Augustina Heřmana (1621), který nesmazatelně zapsal se do raných dějin čtyř států: New Yorku, Marylandu, Delawaru a Virginie.“

Co mají Heřmanové společného?

První byl otec toho druhého. Uvádí se, že evangelický farář Abraham musel opustit Mšeno a svou vlast před náboženským pronásledováním. Rodný list na základě těchto indicií tedy vystavit nemůžeme. Těžko si však lze představit, jak rodina odcházela do exilu s několikaměsíčním miminem. Ostatní údaje z Augustinova života však stojí (zdá se) na pevnější zemi. Ano, stojí – ale je jich málo.

Heřmanovi si to zřejmě namířili přes Lužici do některé protestantské země. Jestli žili v Nizozemí anebo také v Anglii, to s jistotou nemůžeme tvrdit, ale pravděpodobné to je. Augustin se někde musel naučit pracovat s ryteckým náčiním, a také někde nastudoval, jak se zobrazuje zemský povrch, protože později proslul jako velice zručný kartograf. „Je dobře možné, že se Augustin Heřman setkal v Londýně s Václavem Hollarem,“ píše v rukopise své knihy universitní profesor nikoli oboru historie, leč ekonomie, Milan Zelený. Tady působil i falcký emigrant a obdivovatel Komenského Theodor Haak, jakož i William Hack, mořeplavec, pirát, kartograf a výrobce map. S rodinou Hacků byly Heřmanovy životní osudy spjaty velmi úzce. Od Hollara se Augustin mohl naučit kreslení, rytectví a kartografii.

Mezitím začal ve Švédsku nábor pracovních sil. Mělo se totiž začít osidlovat. Nikoli ve Švédsku, ale do Nového světa bylo namířeno. Byla přece válka. Třicetiletá. Švédové pořád nebojovali. I za války přece kvete obchod. (Za války častokráte víc než v době míru.) Švédský kancléř Oxenstjerna získal do svých služeb holandského obchodníka Petera Minuita. (Ten vešel do dějin tím, že koupil od Indiánů Manhattan (za babku – byl to kšeft tisíciletí: za pár sekyr, za kovové hrnce a nůžky, vše v hodnotě asi 60 guilderů – pakatel). No, a tento šikovný pan Minuit zakotvil na jaře roku 1638 s padesáti švédskými emigranty u virginských břehů. Na řece Delaware byla vybudována Nueva Suecia. Nové Švédsko. A doma hned zahájil švédský pan kancléř pro to Nové Švédsko nábor. On doma, pan Minuit taky doma – tedy v Amsterdamu. A mezi těmi, kdo se v Nizozemí hlásili, byl taky jeden mladík, co se jmenoval Augustin Heřman. („Ř“ ve svém příjmení už asi nevyslovoval, byl to nejspíš „Herman“, ale jde o toho „našeho“ Heřmana“ ze Mšena.).

Augustin Heřman

„V Evropě se nyní opět všecko boří, láme, třeští, k veřejnému pádu chýlí; Nový svět naproti tomu kvésti začíná.“ Čtenář dozajista tuší, kdo napsal tato slova. Byl to Jan Amos Komenský. Nechybělo mnoho, a také on by se vydal do toho kvetoucího Nového světa. Roku 1654 poté, co odešel z úřadu v pořadí druhý rektor Harvardovy koleje, byla tato funkce nabídnuta právě Komenskému. „Ten odvážný stařec John Amos Comenius, jehož sláva a hodnota jsou široko rozhlášeny ve více než třech jazycích, skutečně souhlasil skrze našeho posla v Nizozemí, že přijde do New Englandu a osvítí tuto kolej i zem přijetím úřadu presidenta. Bohužel, vytrvalé naléhání švédského vyslance jej obrátilo opačným směrem a způsobilo, že tento nesrovnatelný Moravan se nakonec Američanem nestal.“ Zato se jím stal Augustin Heřman, a to na jaře roku 1644, kdy vystoupil na břeh v americkém přístavu Nový Amsterdam. (Nový Amsterdam přestane být za nějakou dobu nizozemským, stane se součástí anglické kolonie a přejmenuje se – na New York.)

„První spolehlivý zápis pochází z 29. června 1644, kdy jako zástupce amsterdamské firmy Peter Gabry & Synové potvrdil. Potvrdil příjem 2622 guilderů od tehdejšího guvernéra Kiefta. Spolupodepsán byl Laurens Cornelissen, kapitán lodi, na které Heřman do Ameriky připlul.“ (Tento Cornelissen stanul vzápětí před soudem pro pašování perel, pro cizoložství a za pomlouvání zdejšího guvernéra.) On se i Heřman dostal před soud. Žádné pašeráctví, nebo snad pomluva, či dokonce cizoložství, nic z toho, byl obeslán kvůli prkotině. Ohledně balíků zničených bobřích koží... taky ohledně nezaplaceného vína... a ještě kvůli malému dloužku. (I dnes začínají někteří Čechové v Americe, zelených karet nemajíce, tím, že jsou vyhoštěni...)

„Amerika Augustina Heřmana byla Amerika holandská,“ píše pan profesor Zelený. Dodnes nám to připomínají jména, která jsou považována za anglická: Flushing Meadow, Hempstead, Yonkers, Brooklyn, Bronx, Catskills, Bowery, Hoboken, Rhode Island a Coney Island, Manhattan. Náš Augustin se pokusil ovlivnit i samo užívání posledního z těchto názvů, totiž Manhattan. Holanďané dávali přednost Manhattans v množném čísle. „Je chybou označovati jménem Manhattans pouze určité město, a ne celou oblast či provincii,“ píše Augustin Heřman ve svém dopise pozdějšímu guvernérovi, jenž nesl jméno, které v Americe cosi znamená dodnes: Peter Stuyvesant. (Původně působil jako guvernér na ostrově Curaçao, v bojích ztratil jednu nohu, zato získal přezdívku Stříbrná noha – on to byl, kdo dosavadní nizozemské kolonie předal Angličanům.)

Nový Amsterdam - r. 1673

„Mnozí i dnes říkají, že jdou do Manhattanu nebo že pocházejí z Manhattanu; tím ale označují celou provincii, jako je třeba Virginie či Maryland, a ne pouze toto město, jehož jméno nikdy není Manhattans, ale – Nový Amsterdam.“ Podle Augustina byl Manhattan (vlastně Manhattans) širší pojem než vlastní město. Dnes je tomu přesně naopak: město se rozrostlo natolik, že Manhattan je pouze jednou z čtvrtí New York City. Není to naposled, co se v životopise Augustina Heřmana objevilo to magické jméno – Manhattan. On totiž na něm zkusil podnikat s modří. Vyráběl indigo. Kolem roku 1650 experimentoval na Manhattanu s kultivací indogovníku neboli rostlina s latinským názvem Indigofera tinctoria. Vzorky jeho úrody modřilu čili indigovníku byly v Holandsku shledány jako „lepší než průměr“. Svým přítelem byl Augustin charakterizován jako „zvídavý člověk a milovník této země.“ Čile obchodoval – s kožešinami, tabákem a ještě dalším zbožím. Co se tabáku týká, stal se v Americe jeho největší vývozcem. Měl úspěch a těšil se prosperitě a v Novém Amsterdamu požíval stále větší vážnosti. Roku 1647 ho měšťané vybrali, aby je reprezentoval ve správní radě, takzvané „radě devíti“ – ta sloužila jako poradní a do jisté míry i dozorčí orgán guvernéra kolonie.

I dnes je to zapotřebí. A nejenom v Americe. Totiž – umět řeči. Kolik řečí umíš... Augustin Heřman byl podle tohoto měřítka člověkem hned několikrát. Díky svým znalostem jazyků, ale také pro svůj takt a diplomatické schopnosti, byl coby vyslanec posílán guvernérem Stuyvesantem do sousedních kolonií, aby doručil jeho poselství nebo aby tam urovnal spory se sousedy. Jeho vliv rostl, úměrně s tím i jeho majetek, začal kupovat pozemky. Vyhlídl si mladičkou Holanďanku Janneke a oženil se s ní. Psal se rok 1652 a guvernér Stuyvesant nutně Heřmana nutně potřeboval k vyjednávání s Angličany. Angličanům se totiž dostal v Massachusetts do rukou dopis holandské Západoindické společnosti, ve kterém je Stuyvesanta vyzýván, aby se proti Britům spojil s Indiány. Věci došly až tak daleko, že Angličané zahájili mobilizaci armády o síle asi pěti set mužů. Indiánští bojovníci napadli Manhattan a holandsko-anglická válka mohla vypuknout. Nový Amsterdam se měl zanedlouho stát Novým Yorkem, ještě předtím ho však Augustin Heřman stačil nakreslit.

„Vše napovídá tomu, že Augustin byl autorem první známé kresby Nového Amsterdamu vůbec – pochází z roku 1646 (druhá jeho rytina téhož města je o deset let mladší). Přístavu Nový Amsterdam bylo tehdy třicet let a spolu s pevností měl asi 120 domů a kolem jednoho tisíce obyvatel. Na Augustinově kresbě je vidět dominantní větrný mlýn a také molo, od něhož odvážely čluny pasažéry k lodím. Lze tam spatřit rámoví vah a lodní jeřáb a četná skladiště. Pevnosti samotné vévodí kostel sv. Mikuláše a honosná residence guvernéra. Vícepatrová budova na pravém okraji je městská radnice, vedle ní městský zájezdní hostinec a krčma.“

Roku 1660 se už blátivé městečko Nový Amsterdam proměnilo v kosmopolitní město: 342 domy, 1500 občanů, z toho 350 mužů, zbytek ženy a děti. Guvernér Stuyvesant pyšně poslal do Amsterdamu první plán města. V připojeném dopise píše: „Pro případ, že byste měli zájem to nechat vyrýt a vytisknout, přikládám též malý náčrt města, který perspektivně zakreslil Sieur Augustin Heermans. Anebo si to tam můžete třeba někde pověsit.“ Holandští páni plán i náčrt nepověsili, ale pečlivě prostudovali a guvernérovi ho vzápětí otloukli o hlavu. „Podle našeho názoru příliš velké plochy se zdají býti ještě nezastavěné.“ (Dnes je v New Yorku zastavěno všecko, kam jen oko padne.) Augustin Heřman byl obchodník neméně tak zdatný jako kreslíř a kartograf, což je zřejmé z toho, jak systematicky nakupoval v Novém Amsterdamu budovy. Svůj první majetek měl na místě dnešní Pearl Street, nechal na něm postavit tříposchoďový kamenný dům a skladiště, jeden z dalších domů si vyhlídl a koupil na Broadwayi, tedy na místě, kde se dnes tato světoznámá ulice nachází.

Petrus Stuyvesant

V září roku 1659 byl Augustin Herrman pověřen slavnou diplomatickou misí k marylandskému guvernérovi – měl mu nabídnout výměnu sluhů a otroků, ale hlavně probrat s ním anglické požadavky a vyhrůžky. S vojenským doprovodem a skupinou indiánských průvodců se vydal na nebezpečnou misi do tehdy těžce průchodných divočin Marylandu. Holandsko-anglická jednání sice nic nevyřešila, ale Angličané si všimli, jaký šikovný vyjednávač k nim z Nového Amsterdamu přijel. Augustin v Marylandu psal deník. Byl v holandštině a autor ho sepisoval pro guvernéra. Po návratu nezapřel svoji kartografickou a kreslířskou zálibu: Navrhl vypracování „perfektní mapy oblasti, protože anglické mapy jsou nepřesné, zcela nedostatečné a zaujaté proti holandským zájmům.“ A svou nabídku doplnil upozorněním: „Čím dříve bude mapa vyhotovena, tím lépe, než se začne našeptávat do uší Anglie, což situaci velmi ztíží.“ Nakonec tu mapu dal skutečně dohromady. Nikoli ovšem pro Holanďany, ale pro budoucího anglického guvernéra Marylandu Philipa Calverta.

Ta mapa byla důležitá. Proč? No... to, co do ní Augustin zanesl, to se mělo stát legálně dokumentovaným vlastnictvím Calvertů. Ta mapa byla velice spolehlivá a přesná, Augustin ji později doplnil o mapu sousední Virginie. Obě dvě se používaly až do 19. století. Sám president Washington, vyučený zeměměřič, poukazoval na její přesnost a eleganci. Odměna za ni byla veliká. V lednu 1661 byly Augustinu Heřmanovi předány papíry, které jej opravňovaly k držbě půdy v Marylandu. V těchto dokumentech je již zmínka, že „Herrman zakreslil mapu všech řek, potoků a přístavů.“ A hned nato mu bylo vyměřeno prvních 4000 akrů budoucího panství. Nacházelo se v zálivu Chesapeake a mělo nést jméno Bohemia Manor. „České panství.“

„Již rok předtím jsem zakoupil tamní půdu s povolením náčelníků a starších Indiánů kmene Susquehanna, kteří okolní území vlastnili. Setkal jsem se s těmi velkými muži před pevností Susquehanna na ostrově Spesutie a uzavřel s nimi vojenskou dohodu, jak záznamy dosvědčují.“ Augustin od samého počátku toužil založit panství fidei commis, které by se dědilo podle práva prvorozeného a jež by navždy zůstalo v rukou jeho rodiny. Jedno manor, tedy „manství“ nebo „panství“, tvořilo v Marylandu 1000 akrů půdy. Další 2000 akrů měly být uděleno tomu, kdo by do Marylandu přivedl dvacet trvalých osídlenců. Držitel panství měl právo určit název a titul, jakož i rozhodovat drobné soudy. „Heřman nikdy nezískal šlechtický titul "lord,“ jak tvrdí laičtí historikové – v Marylandu nebyly žádné šlechtické tituly uděleny, ale – říkalo se mu Pán z Českého panství.“ Anglicky „Lord of Bohemia Manor.“

Heřmanova mapa Marylandu

Augustin odstěhoval z Nového Amsterdamu do Marylandu postupně celou rodinu. Věděl, co dělá: Nové Nizozemí mezitím přestalo existovat. 8. září 1664, po několikadenní blokádě Nového Amsterdamu, musel holandský guvernér Stuyvesant podepsat kapitulační listiny předávající svoje území do rukou Angličanů. Kapitán křižníku Guinea kapitulaci přijal a celému tomu experimentu s holandskou nadvládou v Americe byl tím pádem konec. Nastal čas napudrovaných anglických paruk a občasného pálení čarodějnic. Posledním oficiálním aktem Stuyvesantovým bylo osvobození osmi černých otroků, kteří by jinak přešli do vlastnictví Angličanů.

„Augustin Heřman se údajně do Nového Amsterdamu – teď už New Yorku – ještě jednou vrátil,“ uvádí profesor Milan Zelený. „Při návštěvě byl však vojenskou hlídkou zadržen. Jeho úspěšný útěk zpět do Marylandu pak dal vzniknout různým dohadům a pověstem. Vypravil se tam proto, jelikož se mu doneslo, že některé jeho nemovitosti byly buďto zkonfiskovány anebo zničeny. Ve městě se mu podařilo vzbudit nechtěnou pozornost, načež ho vojenská hlídka přišla zatknout. V této situaci se Augustin rozhodl předstírat šílenství a začal se chovat jako pomatenec: tvrdohlavě odmítal slézt ze svého koně. Nařídili mu tedy, aby na koni vyjel do druhého poschodí svého bývalého kamenného skladiště, což on také učinil. Tam ho zamkli i s koněm. Když hlídka odešla, Augustin pohnal věrného oře skrze okno svého vězení: muž i kůň dopadli na dláždění s tak prudkým nárazem, že koni vytryskla z nozder krev. Heřman pak přeplaval i s koněm na břeh New Jersey, přeplaval i řeku Delaware a vrátil se zpět na Bohemia Manor. Kůň padl vyčerpáním před hlavní branou panství. Vděčný pán mu nechal na paměť odlít sochu v životní velikosti a později nařídil, aby on sám byl pohřben mezi hroby své ženy a věrného koně.“

Příběh srovnatelný s Horymírem a jeho věrným Šemíkem. V newyorském provedení. Augustin dokončil svůj první cihlový dům na Bohemia Manor už v roce 1661. Jak co pojmenuje, to záleželo jenom na něm, a tak dal řece zde tekoucí název Bohemia River, i když nesla původní indiánské jméno Oppoquimini. Jednu obec nazval Little Bohemia (tedy Malé Čechy), další udělil jméno Bohemia Mills (neboli České mlýny), a v jeho nové mapě se objevil i název Three Bohemia Sisters (Tři české sestry). Jemu se totiž narodily tři dcery. „Ten trakt země je nyní zvaný Bohemia, protože jsem byl narozen v té zemi, zemi prince Rupperta.“ (Princ Ruppert byl synem zimního českého krále Fridricha Falckého.) Celkovou výměru panství tvořilo nyní přes 16 000 akrů. Heřman ale přikupoval další, až z toho nakonec bylo území přesahující 25 000 akrů. Slušně velký soukromý pozemek.

Bohemia Mannor

„Na svém panství Bohemia snil Augustin o založení nezávislé provincie Nova Bohemia. Vybudoval cesty spojující jeho sídlo s plantážemi. Navrhl vodní kanál, který by spojil zálivy Delaware a Chesapeake.“ Tato myšlenka byla uskutečněna až v 19. století. Když sám nemohl projekt uskutečnit, našel alternativní řešení v tom, že mezi oběma zálivy postavil cestu, po které dopravoval vozy tažené koňmi se zbožím, jež se pak nakládalo na dopravní lodě. A ještě obdržel stavební povolení na sroubené dřevěné vězení, protože byl zvolen místním soudcem. Jeho obchod s tabákem i kožešinami sice vzkvétal, ale Augustin se ho brzy vzdal, už měl toho věčného cestování mezi Marylandem a New York dost, dal raději přednost životu aristokratického gentlemana. Podle zvyklostí anglických lordů si založil svoji vlastní rozsáhlou jelení oboru, pořádal hony a lovy, jakož i honby na lišku; vysazoval vinice, zahrady a ovocné sady. Nechává se vozit služebnictvem v livrejích, v kočáru taženém dvěma páry koní.

Žije si na vysoké noze, ale když mu náhle zemře manželka, uvědomí si pomíjivost lidského bytí na zemi a napíše závěť. „Já, Augustin Herman, Bohemian.“ Augustin Heřman, Čech. Tak svůj testament začíná. „Přeji si být pohřben po boku své drahé ženy (už se nejmenovala po holandsku Janneke, ale nesla anglické jméno, Jane). Kdokoli by se měl v budoucnu stát dědičným pánem na Bohemia Manor, musí ke svému křestnímu jménu přidat jméno Augustin či Augustus, anebo se panství vzdát.“ On sám se stačil ještě jednou oženit, s Angličankou, a obdržel marylandské občanství (ve zlém se rozešel s nejstarším synem, kterého se pokusil vydědit), a pak už byl konec. Závěť byla soudně ověřena 11. listopadu 1686, což je pravděpodobně den jeho smrti. „Augustin Heřman, vyhnanec český a poutník, zeměměřič, kreslíř a kartograf, obchodník a plantážník, lovec, podnikatel, cestovatel a diplomat. Pán na České řece.“

autor: Josef Veselý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kolekce krátkých rozhlasových her přinášejících nová dobrodružství Sherlocka Holmese a Dr. Watsona.

Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu

15 případů Sherlocka Holmese

15 případů Sherlocka Holmese II.

Koupit

15 skvělých klasických případů Sherlocka Holmese, Případ Codex Euricianus, Případ s Lví hřívou, Případ s motýly Hilesia, Případ s Homo ludens a další v podání vynikajícho Miloše Kopeckého a neméně báječho sekundanta Vladimíra Ráže.