1137. schůzka: Černý pátek (nejenom) Tomáše Masaryka

26. červenec 2023

Rok 1873, v němž se dožil dvaceti tří let, byl pro Tomáše kritický. Tedy nejenom pro něj, což se ostatně ukáže, jenom co se pustíme do vyprávění příběhu o Tomáši Janu Masarykovi.

Prvního máje roku 1873 se zdálo, že to bude čas úspěšný, ba velkolepý. Císař František Josef I. zpřístupnil světovou výstavu v Prátru, gigantickou, až přehnaně ambiciózní přehlídku vědeckotechnických a hospodářských úspěchů habsburské říše a dalších třiceti pěti států. Událost měla být současně oslavou dvacátého pátého výročí císařova panování. Oproti všem předpokladům se však skvěle připravená světová výstava stala návštěvnickým i finančním propadákem.

Do značné míry zapříčinila neúspěch té „mírové soutěže kulturních národů“ historicky poslední epidemie cholery. Kdo mohl, raději se Vídni vyhnul. Nebylo však všemu zlému konec. Devět dní po otevření výstaviště, v pátek 9. května 1873, došlo na vídeňské burze k totálnímu krachu. Kursy většiny akcií se bez varování zhroutily. A jak se kolosální pád akcií vzápětí přelil na burzy všech kontinentů, svět procitl z léta hýčkané iluze o trvalém pokroku a hospodářské prosperitě. Z oslavy světových úspěchů na vídeňském „Expu“ se stal pohřeb nadějí.

V té době prožíval hluboký osobní zármutek Tomáš Masaryk. Krátce po „černém pátku“, 15. května 1873, zemřel jeho milovaný bratr Martin. Měsíc nato postihla Tomáše nová rána. Nečekaně skonal i jeho dobrodinec, rytíř Anton Le Monnier. Velkomyslný člověk, který se mu stal po osm let otcovským přítelem, přičemž ze svých vlivných pozic retušoval všechny Tomášovy kiksy a selhání. Se vstřícností a velkorysostí otevřel chudému venkovanovi dveře jak ke vzdělání, tak mezi společenskou nobilitu.

Pomalu jsme se dostali od studenta gymnazisty ke studentovi vysokoškolskému. Tomáš Masaryk zůstal originálem. Už na gymnáziu získal rozsáhlou četbou blízký vztah k antické filosofii, zvláště k Platonovi. Doktorskou disertaci napsal na téma Duše u Platona. Aby zvládl své oblíbené filosofy i v originále, zapsal si pokročilou výuku řečtiny a latiny. Jenže profesor po celý semestr vykládal výhradně Catulla a nimral se ve formulačních detailech. Tohleto bezúčelné plácání Masaryka velice brzy znechutilo a na profesora Wahlena a jeho přednášky zanevřel.

Zvídavostí k harmonické univerzalitě

Velmi vážlivě hledal, jaké zájmy a znalosti vyladit až k jakési harmonické univerzalitě. Když ho například zaujala tehdy módní fyziologická psychologie, neváhal a zapsal si i stáže na patologii čili na medicíně, aby se pak v pitevně pokoušel vypozorovat, kam se z lidského mozku vytrácí živoucí duše. A zašel časem ještě dál – začal se zajímat i o hypnózu, spiritismus, mimosmyslové vnímání. Jemu přitom šlo o kritické zkoumání, jevům za mezemi reality nepropadl. Nakonec o těchto paranormálních věcech přednášel a na veřejnosti dokonce předváděl zdařilé hypnózy dobrovolníků.

Jestli se některým zkostnatělým pedagogům na universitě důsledně vyhýbal, s jinými se naopak uměl zásluhou své jiskřivé inteligence a dospělého sebevědomí sblížit. Tak tomu bylo třeba s profesorem češtiny Aloisem Vojtěchem Šemberou. Jejich přátelství se z posluchárny přeneslo do pedagogovy domácnosti a dalo vzniknout i vřelému vztahu Masaryka s jeho kultivovanou dcerou Zdeňkou, s níž si pak léta dopisoval. Přátelství s ní byla jakousi platonickou předehrou k jeho brzkému setkání s Charlottou Garrigueovou.

Leč vraťme se k jejímu otci, k Šemberovi. Vystupoval také pod pseudonymem Mudromil Mýtský. Mudromil, to je jasné, když si řecké slovo filosof přeložíme do češtiny, dostaneme Mudromila. A Mýtský? Alois Vojtěch Šembera se narodil ve Vysokém Mýtě. Nejprve působil v Brně, kde se snažil učit děti češtině, zřídil si síť informátorů a spolupracovníků, přispíval do pražských novin a časopisů, založil Matičku moravskou, finanční fond založený na darech přátel, díky němuž vydal několik svazků od moravských autorů a také oblíbené kalendáře.

I v metropoli monarchie byl Šembera aktivním jedincem. Napomohl českým bohoslužbám ve Vídni v kostele svaté Anny. Vytvořil novodobou českou právnickou terminologii. Přeložil 30 svazků říšského zákoníku do češtiny. Vydal knihu Základové dialektologie československé, což byl první soubor českých a slovenských nářečí, a po něm následoval první i druhý svazek Dějin řeči a literatury československé, což byla ve své době významná vysokoškolská učebnice.

Ve třetím vydání této knihy zpochybnil Šembera stáří rukopisu Královédvorského, a některé památky považoval přímo za padělky Václava Hanky a Josefa Lindy. Později označuje vše za falzifikáty – tím ovšem na sebe přivolal nevoli obhájců pravosti rukopisů. „Zrádce národa!“ Trvalo asi deset let, a Tomáš Garrigue Masaryk na Šemberovy indicie navázal. Svým vystoupením proti rukopisům Královédvorskému a Zelenohorskému si doma vykoledoval obecnou zlobu, zášť až nenávist.

Další z vynikajících osobností, se kterou se Masaryk na sklonku universitních studií setkal, byl filosof a psycholog Franz Brentano. Myslel prý jako břitva. A stejně ostře se vyjadřoval. Masaryka si získal především svým veřejným odporem k vatikánskému výnosu o neomylnosti papeže.

Pod vlivem mimořádných osobností typu Šembery či Brentana se Masaryk začal zamýšlet nad svou budoucností. Čemu se vlastně bude věnovat? Vědě nebo pedagogice… či snad akademické dráze… anebo psaní? Zatím to ještě nevěděl. I když by mohl. V pětadvaceti letech. Právě tehdy se přihlásil k rigorózním zkouškám a zahájil práci na dizertaci. Jak už víme, věnoval se v ní svému oblíbenci Platonovi. 10. března 1876 na vídeňské universitě promoval a získal doktorát filosofie.

autor: Josef Veselý
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.