1132. schůzka: Pokus o nepohádku o panské kuchařce a panském kočím

Tomáš Masaryk přišel na svět 7. března roku 1850. Jeho rodištěm byl Hodonín. Rodný dům se nezachoval. Ono to skromné stavení Tomášovým rodičům stejně nepatřilo, bylo coby takzvaný deputát panu Jozefu Maszárikovi propůjčeno správou zdejších císařských statků. Otec zde byl zaměstnán jako čeledín, posléze podkoní. Přízemní domek byl na konci 19. století zbořen a nahrazen moderní školní budovou.

Tomášovi rodiče. Masarik, Kutscher, a Theresia Masarik, dcera Josefa Kropaczka, jenž byl Fleischerhauer z Auspitz. Neboli řezník. Z Hustopečí u Brna. U Tomášovy maminky začneme. Tomáš si velice cenil maminčiny opravdovosti, vroucnosti, s jakou stále pročítala svou německou bibli. Vedla ho k laskavosti vůči druhým, a k jistotě, že nad lidmi a světem s porozuměním bdí vyšší bytost nekonečně rozumná a spravedlivá.

Terezie Kropáčková byla Němka. Její pradědeček sládek se svého času vystěhoval z Králova Pole u Brna do Hustopečí, kde si Kropáčkové zařídili hostinec, a brzy i řeznictví. Terezie absolvovala hustopečskou německou dívčí školu, a poté pracovala v rodinném podniku. V roce 1840 předčasně zemřel její otec, brzy po něm i jeho žena Kateřina. Prosperující rodina se ocitla najednou v troskách. Sedmadvacetiletá Terezie, svobodná, pracující dosud u svých rodičů, čtyři roky na to otěhotněla. Její nemanželský syn brzy zemřel.

Terezie odešla za výdělkem do blízké Vídně. Naučila se během několikaleté služby výtečně vařit. Jenomže po těch pár letech strávených ve Vídni, a později v Hodoníně u „pánů“ se musela v roce 1849 urychleně vdávat. Vzala si o deset roků mladšího čeledína ze zdejšího císařského statku. Ocitla se po boku muže z velice skromných sociálních poměrů. Ona – německá měšťka, on vesnický chlapec zpoza Moravy, „uherský Slovák.“

V kraji kolem Hodonína, a to za řekou Moravou, čili na uherské straně Dolnomoravského úvahu, bylo roztroušeno několik rozsáhlých císařských statků. U jednoho z těch statků, v Kopčanech, se roku 1823 narodil Jozef. Ženy tehdy rodily zásadně doma, nejlépe v přítomnosti vlastní matky, ale Terezie už mámu neměla; pokud by chtěla rodit u „svých“, tak by si to namířila nejspíš ke své sestře do Hustopečí. Do manželových Kopčan to ale bylo blíž.

Mladičký a statný Jozef Maszárik–Masaryk začínal u císařských statků jako zahradnický učeň, pak byl čeledínem, a po svatbě se stal při hodonínském správním úřadu kočím. Koně miloval, rozuměl jim od dětství, neboť uznávanými „koňaři“ byli v Kopčanech jeho pradědeček, dědeček i otec. V již zmíněném městě Holíči si Habsburkové vybudovali z levně zakoupeného a zanedbaného zámku honosné letní sídlo, dokonce i s okázalou „kočárovou cestou“. Lze snadno pochopit, proč v několika generacích Maszáriků byli všichni „u koní.“ Chov koní byl jejich odborností.

Mýty o původu prezidenta

Jozef Maszárik byl ze tří bratrů nejmladší, takže rodný domek připadl prvorozenému, nejmladší musel z domu. A stal se čeledínem. Poté, co se oženil coby šestadvacetiletý, byl z funkce čeledína povýšen o jeden stupínek: dostal dekret na funkci panského kočího. Třeba v té své „koňské“ profesi byl dobrý… Anebo to mohlo mít jiné pozadí. Takové, jaké naznačuje ve svých hypotézách několik současných autorů. Ocitl se mezi nimi i brněnský historik dr. Libor Vykoupil. Právě on naznačuje: „Rakouští badatelé spekulují o tom, že otcem Tomáše Masaryka byl rakouský císař František Josef I.“

Svého času se do tohoto příběhu vmísil i Jiří Gruša, spisovatel a básník. Ten uvedl ve své studii Beneš jako Rakušan jako fakt údajně nezpochybnitelný skutečnost, že v prosinci 1849 si císař František Josef I. napsal do svého deníku: „Kropaczek erl.“ Kropaczek… to může být Kropáček stejně jako Kropáčková… a to „erl“ je „erlédigt“. Vyřízeno. Co měl co devatenáctiletý mocnář vyřizovat s nějakým Kropáčkem… dejme tomu, že s Kropáčkovou? Jiří Gruša dedukuje: „Tímto souslovím se císař zbavil nepříjemného břemene – prvního ze svých celkem osmi levobočků.“

Dnes by mohly pomoci testy DNA. Do práce se pustil genetik dr. Daniel Vaněk, PhD., ředitel forenzního DNA servisu v nemocnici v Praze na Bulovce. Podařilo se mu získat biologické stopy z oblečení TGM a z dalších osobních věcí. Ovšem aby se potvrdila ona smělá hypotéza, bude zapotřebí získat srovnání s Habsburky. Problém tkví v tom, že ve Vídni se nechce, aby se hýbalo s pozůstatky zesnulých příslušníků habsburské dynastie odpočívajících v kapucínské kryptě.

Původně to vše vypadalo jako taková pohádka o panské kuchařce a panském kočím. My jsme do titulku dnešních Toulek vsunuli pro jistotu předponu ne. Možná že se pátráním po původu presidenta–Osvoboditele zjistí, co měl s císařem společného, totiž že po 66 let byli současníky, a nic víc. Anebo to dopadne tak, jak si někteří rakouští i naši historici a český genetik přejí. Pak by skutečnost, že Masarykovým otcem byl rakouský císař, byla žertem, který bychom ani v díle velikána Járy Cimrmana nenašli.