Meteor o vzorcích z Měsíce, antidepresivech a dýchání pod vodou

Vzorky z odvrácené strany Měsíce

Odvrácená strana Měsíce|foto:NASA

3. května odstartovala k Měsíci čínská kosmická sondy Chang´e 6. 1. června přistála na Měsíci a 25. června se vrátila na Zemi. Přistávací modul na Měsíci nejen setřel povrchový prach, ale navrtal se až do hloubky tří metrů. Je pravda, že v rámci misí Apollo na Měsíci přistálo 6 výprav s lidskou posádkou a celkem na Zemi přivezly 382 kg vzorků. Kvantita ale není všechno. Čínská sonda totiž poprvé v historii přivezla vzorky z polokoule, kterou Měsíc před Zemí vytrvale schovává. První výsledky analýzy vzorků přiblížil Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Jak fungují antidepresiva?

Deprese|foto:Shutterstock

Deprese je dlouhotrvající porucha psychiky. Člověku vymizí schopnost prožívat potěšení, pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, úzkost a osamocenost nebo také únavu, zhoršenou pozornost a paměť. Deprese je silné narušení činnosti mozku zejména v důsledku velkého stresu. Ale co s tím? U mírnějších forem pomůže třeba psychoterapie, která pojmenuje, co vás stresuje a pomůže najít cestu ven. Lékař ale samozřejmě může předepsat léky – tzv. antidepresiva. Jak fungují? To popsal doc. Martin Anders z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Vynález diody

Dne 16. listopadu 1904 elektrotechnik Ambroise Fleming žádá o patent na "vylepšení přístrojů pro detekci a měření střídavých elektrických proudů". Vznikla první opravdová elektronka; my jí dnes říkáme dioda. Vynález diody jako usměrňovače a detektoru radiových vln znamenal průlom v radiotechnice a elektronice vůbec. Dva roky poté Američan Lee de Forest vložil mezi anodu a katodu diody ještě jednu elektrodu zvanou mřížka. Tím z usměrňovače učinil i zesilovač, který dnes známe jako triodu. Cesta k rozhlasu a televizi byla volná. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Umí ještěrka dýchat pod vodou?

Potápějící se člověk vydrží pod vodou, jen když se pořádně nadechne. Zásoba kyslíku se mu ale rychle vyčerpá a musí se vynořit. Někteří živočichové, ačkoli mají plíce, dokáží vydržet pod vodou velmi dlouho. Jejich trik spočívá v tom, že pod ní dýchají. Neumí si brát kyslík z vody jako ryby, ale naučili se vzít si zásobu vzduchu s sebou pod hladinu. Vědci zkoumali jihoamerickou ještěrku anolis aquaticus, která se potápí s velkou bublinou u nosu. Zajímavý experiment popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Blýská se na Jupiteru?

Ing. Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV studuje blesky nejen na Zemi, ale i na Jupiteru. Díky kosmickým sondám detekujícím tzv. hvizdy se podařilo zjistit, že se na největší planetě sluneční soustavy blýská velmi často. Atmosféra Jupiteru obsahuje kapičky vody a krystalky ledu, což je zásadní podmínka vzniku blesku. Zajímavé ale je, že zatímco na Zemi je nejvíce blesků kolem rovníku, na Jupiteru se skoro nevykytují. Rozdílů a nejasností je celá řada. Čím si je vysvětlit?

Krása a bizarnost kůrovců

Kůrovci|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Kůrovcová kalamita se opakuje téměř každoročně a lesníci brouka požírajícího kůru i lýko doslova nenávidí. Když si ale na chvíli odmyslíte jeho pověst, jde o fascinujícího brouka. Uchvátil i prof. Jiřího Hulcra, který působí na univerzitě ve Floridě. Kůrovcům se věnuje řadu let a napsal o nich moc zajímavou knihu. Jmenuje jednoduše Kůrovci s podtitulem Příběh největšího vyvrhele v říši hmyzu. Vydalo ji nakladatelství Kazda a ukázku nám z ní přečetl Matouš Ruml. Víte, že kůrovci tančí zásnubní taneček?