Meteor o orientaci hmyzu, teplotní inverzi a spolupráci zvířat

Podle čeho se orientuje hmyz?

Slunéčka sedmitečná přežívají zimu společně v takzvaných shlucích|foto:Shutterstock

Možná se vám to také stalo. Šli jste lesem a na cestě byl nápadný brouk, třeba kovově lesklý zlatohlávek. Řekli jste si: přeneseme ho raději dál, ať ho někdo nezašlápne nebo nepřejede. Jenže, nezpůsobíme mu zmatek? On přece neví, jak daleko ho neseme, ani jakým směrem. Najednou ho neznámá síla přenese neznámo kam. Zeptali jsme se tedy entomologa dr. Petra Šípka z PřF UK, jestli broukovi nezpůsobíme problém a jak se vůbec brouci a další hmyz orientuje.

Jak vzniká teplotní inverze?

Tower Bridge zahalený londýnským smogem ve dnech rekordního znečištění vzduchu|foto:Profimedia

Podzimní měsíce bývají někdy zejména v hustě osídlených městech doprovázeny smogem, špatnou viditelností a nepříjemným zápachem vzduchu. Pak slýcháme, že se hovoří o tzv. teplotní inverzi. Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem ale popsal, že zatímco smog je důsledkem lidské činnosti, teplotní inverze je přírodním jevem, který tu byl vždy. Jak vzniká a proč má špatné důsledky?

Vynález chronometru

Historická plachetnice|foto: Shutterstock

Dne 2. listopadu 1707 se odehrála obrovská námořní katastrofa. Část eskadry admirála Cloudesleye Shovela najela při návratu z Gibraltaru na skaliska západně od Anglie. Čtyři lodě z patnácti a skoro dva tisíce námořníků včetně velitele se utopily kvůli chybičce v určování polohy. Roku 1714 parlament vyhlásil: „Každý, kdo přijde s vlastní metodou výpočtu zeměpisné délky, dostane dle přesnosti výpočtu deset nebo dvacet tisíc liber.“ To byly obrovské peníze, dnes by u nás odpovídaly desítkám milionů korun. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak krotili Nil staří Egypťané?

Rozvodněný Nil|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Je známým faktem, že pravidelné povodně řeky Nil byly nezbytnou podmínkou pro fungování starověkého Egypta. Nicméně nic se nesmí přehánět. Příliš velká povodeň dokázala způsobit víc škody než užitku. Proto Egypťané, jako první na světě, přišli s myšlenkou stavby přehrad, jejímž cílem bylo vodu zadržet. Jednu z nich a hned pravděpodobně největší svého druhu ve starověkém světě nalezl čtyřicet km jižně od Káhiry německý etnograf a botanik Georg August Schweinfurth. Jak ale doplnil hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal z PřF UK, přehrada nebyla nikdy dokončena. Proč?

Spolupracují zvířata i mezi druhy?

Spolupráce není jen výsadou lidí. Všichni víme, že třeba vlci loví ve smečkách. Existují ale i případy, kdy spolupracují zástupci různých druhů. Třeba muréna a kanic spolu loví v blízkosti korálů. Co se schová do korálů, uloví muréna, co uteče do volného moře, dožene kanic. Biolog prof. Jaroslav Petr ale popsal nově objevenou spolupráci chobotnice a rybami. Chobotnice ryby doslova diriguje. Používá k tomu i barevnou signalizaci?

Dokázali bychom se domluvit s mimozemšťany?

Dokázali bychom komunikovat s mimozemšťany?|foto:Shutterstock

Pokud se někdy v budoucnu setkáme s inteligentními bytostmi z vesmíru, bude nezbytné s nimi komunikovat. Jenže jejich jazyk a náš se mohou neuvěřitelně lišit. Pomůže matematika? Nebo existuje další metoda? Nad tím se zamýšlí Vesmírníček 2, který vychází v nakladatelství Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.