Známe výsledky testů rajčatových protlaků a pyré

Jak velké množství rajčat ale vlastně obsahují různé protlaky a pyré? Podle Olgy Šlesingrové z časopisu dTest záleží i na názvu. Takové rajčatové pyré tvoří podle etikety až 99,9 % rajčata, zbytek je sůl. Protlaky jsou ale složeny už z rajčatových protlaků, tedy polotovarů, soli, cukru, případně vody.

„Ale kolik rajčat opravdu obsahují, se vlastně nedozvíte. U pyré sledujte hlavně koncentraci, jestli jich je 100, 200 nebo taky pět. Protože výrobce udává pouze podíl,“ říká Šlesingrová. U protlaků pak výrobce často napíše, že třeba na 100 g protlaku bylo použito 470 g rajčat.

Opět číst etikety!

„Ale to je docela zavádějící, protože jde o surovinu vlastního protlaku, který je ještě dále zpracováván. Kolik rajčat v balení očekávat se tak taky nedozvíte,“ vysvětluje. Výrobci protlaků tak mnohdy nepoužívají jako surovinu rajčata, ale zmíněné protlaky, která pak zřejmě rozředí a prodávají pod označením protlak.

Takže nejlepší způsob jak se dopátrat „nejrajčatovějšího“ protlaku nebo pyré je dívat se na složení, tj. jestli je zahuštěné, nebo nezahuštěné a taky čím. Nejlíp když je zahuštění opět rajčaty.

Co dTest vlastně zkoumal?

Časopis dTest měřil minerální nečistoty v protlacích, tedy jak znečištěná rajčata výrobci používají. Našli jejich zbytky, ale ne ve znepokojujícím množství, takže rajčata procházejí před zpracováním omytí. Testovali ale i přítomnost mykotoxinů a plísní, na která jsou rajčata náchylná.

Neznámá rajčata

Rajčata jsou u nás relativně nová. Do Evropy je dovezli mořeplavci v 16. století. Na severu Evropy navíc budila nedůvěru, protože připomínala rulík zlomocný nebo mandragoru. V Jižní Americe se ale rajčata pěstovala už před 2000 lety. Odtud se pak dostala do Mexika, na Galapágy a dál.

Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.