Zlatá léčivka zlatobýl

29. srpen 2012

Ve volné přírodě, zejména v okolí cest, silnic nebo tratí, ale i na okrajích ošetřovaných partií, jsou jejich místa často lemována jakousi spanilou zlatožlutou rostlinou.

Nejčastěji bývá ponechána volnému růstu ve skupinách a svítivost jejích horních lat je nápadná na dálku po celý podzim. Dorůstá většinou výšky jednoho metru, přerůstá ostatní traviny.

Zlatobýl nebo celík?

Je to zlatobýol kanadský (Solidago canadensis), někde i popsán jako celík obecný. Nese i několik dalších lidových názvů, např. čelník, hadí traňk, kozí routa, zlatá metla, zlatotraňk. Zahradní a venkovní rostlina roste na lehkých půdách. Pochází ze Severní Ameriky, kde byla původně používána jako prostředek k hojení ran a proti bolestem v krku.

Využití jako léčivky i v homeopatii

Zlatobýl

Velmi dlouho se zlatobýl využíval v čajích čistících krev: usušené vršky s horními listy obsahují močopudné látky, léčí také revmatické poruchy a kožní nemoci, stimulují ledviny a jsou účinné proti jejich zánětům, stejně jako zánětům močového měchýře.
V minulosti se hojně využívalo zlatobýlu také k barvení bavlny a vlny do barvy žluté, oranžové až nahnědlé.

Uplatnění v zahradě

Rostlina vyniká také mezi ostatními květinami ve větších zahradních úpravách. Je vytrvalá na každém stanovišti, i když se rozrůtá. Nebývá ale problém s prorůstáním jejích kořenů do okolních míst. Do okolí se může množit i semeny.

autor: Stanislav Peleška
Spustit audio