Zkouška sirén

13. duben 2014

Právě proběhla zkouška sirén! Jako každou první středu v měsíci. Není to ale spíš zkouška migrén? Poslechněte si od jejich nefalšovaných facebookových fanoušků.

Slovo „siréna“ pochází z řečtiny. V antické mytologii jsou Sirény kouzelné pěvkyně, které neodolatelným zpěvem vábí námořníky. Na útesech kolem jejich ostrova pak loď ztroskotá.

Volání sirén tak vešlo do povědomí jako předzvěst záhuby. A proto byla se jím pojmenovávají technická zařízení sloužící signalizaci nebezpečí. Užívají se k varování při požáru, přírodních a průmyslových katastrofách. V době války slouží k vyhlašování leteckých či chemických poplachů.

Čtěte také

K výstraze před nebezpečím slouží kolísavý tón. Účelem pravidelná zkoušky sirén je ale ověření provozuschopnosti systému, a proto zní nepřerušovaným nekolísavým tónem po dobu 140 sekund.

Tomáš Němec a bratři Peterové v Praze na Palmovce - společný poslech sirén

Za vynálezce sirény se považuje John Robison (1739–1805). Skotský fyzik a matematik, který vyučoval i filozofii na Univerzitě v Edinburghu. Konkrétní podoba a způsob fungování sirén se však v čase proměňuje.


Hrozny hrůzy místo hub

Dnešní fandové s nostalgií sledují ústup rotačních sirén. Jejich nezaměnitelnou podobu kovové houby, jakéhosi kloboučku na nožce pevně zapuštěné do podloží, nahrazují hrozny reproduktorů elektronických sirén.

I tak ale tyto novodobé „pěvkyně hrůzy“ jejich fanoušci nejen fascinovaně poslouchají, ale také fotografují. Pořádají za nimi dokonce výlety, „lovy beze zbraní“.

Siréna na střeše hodonínského domu


Budeme mít monografii o sirénách?

Jedním z nich je pan Milan Zachodil z Hodonína, středoškolský pedagog, ale také hudebník. Kdoví, možná se právě tento zpěvák a hráč na nejrůznější nástroje včetně tuby a heligónu stane autorem první knihy o sirénách v České republice.

Zatím svá zjištění publikuje na Facebooku, na stránce skupiny Posluchačů pravidelné zkoušky sirén, kterou založil programátor Peter Renda z Prahy.


Zkáza z nebes za "zpěvu" sirén

Cesta za sirénou na střeše

O svých zkušenostech s tzv. koncovými prvky varování vypráví i básník, prozaik, esejista a profesor brněnské JAMU Pavel Švanda. V jeho případě jde ale o prožitky z druhé světové války, zejména z listopadu 1944, kdy sirény varovaly Hodonín i Brno před nálety.

Co to je v naší psychice, co vyvolává tak silné a současně tak ambivalentní pocity, slyšíme-li volání sirén? Dokument Aleny Blažejovské se pokouší když ne odpovědět, tak aspoň napovědět...

Záznam tohoto dokumentu i ostatních dokumentů na Dvojce naleznete v iRadiu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.