Zhodnocení zahrádkářského roku
Vedro, sucho, přemnožení škůdců... Dají se ale najít i pozitiva.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes je poslední Zahrádkářská poradna v roce 2015, nicméně Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů vám, milí posluchači, budou radit i v tom roce příštím, což je výborná zpráva. Tak, dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy ten rok hodnotíte z toho zahrádkářského pohledu, ten letoší rok?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Když se podíváme na roky zpátky, tak já vždycky říkám každý rok je trošku jiný. Především z hlediska chorob a škůdců, které tedy převážně řešíme. A každý rok má své specifika, a protože ten letošní rok opravdu se vyznačoval tím obrovským vedrem, tak z toho důvodu bych řekla, že došlo k přemnožení některých škůdců, především to byl savý žravý hmyz, ať už to byly mšice, molice, mšice, třásněnky, svilušky, to všechno bych řekla, že by,o extrémně přemnožené. A když se podíváme na to, jak byla mírná zima, tam oni ti škůdci opravdu velmi dobře přezimují a přezimují ve stádiu vajíček, oni se pak i poměrně brzy líhnou, takže brzy, poměrně brzy je vidíme. Ale nebyli to jenom škůdců, byly to i nejrůznější houbové choroby, které taky přezimují velice úspěšně. A jako takovým prvním problémem, který se většinou na zahrádce vyskytuje a kterého si všichni všimnou, je kadeřavost na broskvoních a potom padlí na angreštech. A bohužel i v tomhle tom roce byly tyhle ty choroby poměrně dost rozšířené a hlavně bych chtěla říct a apelovat na to, že pokud jsou takto teplé zimy, tak je zapotřebí především kadeřavost broskvoní ošetřovat právě i během zimního období, protože jakmile teplota i třeba v prosinci, jako máme teď, je několik dní za sebou nad 5 stupňů, tak by se mělo udělat ošetření právě proti kadeřavosti, protože ty výtrusy jsou velmi aktivní a ony dokáží velmi prorůst tím pupenem a klíčit i během zimy. Takže z toho důvodu udělat postřiky, abychom se potom nedivili a neudělali je až pozdě, to znamená v době toho rašení, jak se dříve doporučovalo. Takže určitě udělat i během zimy.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ale mně se to zdá takové negativní, co tady pořád říkáš. Já bych šel do toho pozitivně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, tak pojď!
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A z letošního roku bych vzal pozitiva. Tak třeba plíseň bramborová prakticky neměla možnost se rozvinout, protože to horké suché počasí to neumožnilo. Takže rajčata jsme měli, a dovolím si říct, že někdo možná v nějakém foliáku je ještě možná má do dones, protože ty zimy zatím ještě nebyly, a plíseň bramborová to letos neničila. To samé bylo na bramborách. A nebo takový evergreen slimáci.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, to máš pravdu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Slimáci začali na jaře divoce, vypadalo to divoce, pak přišly horka, sucha a najednou jakoby slimáci zmizeli a celé léto nás neobtěžovali. Pravda je, pozor, ti slimáci tam byli zalezlí v zemi, takže abychom si mysleli, že příští rok nebudou, to nikoliv.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, počkej, ale zase takto vedro, jak si tady říkal, tak svědčilo mandelince a troufnu si říct, že mandelinka bramborová se opravdu začne vyvíjet a velmi intenzivně se množí a vlastně ty larvy nabývají den ze dne, protože teplo jim svědčí a ten žír je potom obrovský. A totéž byly mšice. Podívejme se třeba na ty smrky, jak už jsme tady o nich mluvili, vždyť došlo k takovému zdecimování především těch stříbrných smrků mšicí smrkovou, že to přece jenom v těch předchozích letech jsme nikdy nic takového nezaznamenali.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak to dělají v jižních krajích? Protože tam také mají velká vedra, mají také teplou zimu, že by tam měli jako daleko více škůdců než na severu, nebo už jsou na to nějak zvyklí, připraveni?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já si teda přiznám, že já to studuju každý rok v Chorvatsku a nemůžu pochopit, že oleandry tam žádné svilušky nenapadají, jak je to možné, přitom mají tam ideální podmínky na přezimování. A já se přiznám, že jsem tam svilušku na oleandrech nenašel. Tak teda teď spíš to je taková otázka, proč to tak je? A nemyslím si, že by tam škůdci byli přemnoženi. Houbové choroby, především v těch teplých přímořských oblastech, problém nejsou, ochrana révy proti houbovým chorobám tam je minimální, protože s tím tam problémy také nejsou. Takže já si zase myslím, že to teplo, které jako se tady na nás valí třeba, tak zas to není tak strašné. Já osobně jsem docela rád.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme se na to podívat i z toho pozitivního hlediska, že nemusíme přikrývat růže, že nemusíme chránit rostliny před mrazem, i když nevíme, co nám ta letošní zima vlastně připraví, protože kalendářní zima nastupuje až příští týden.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to pravda. Takže jako říkat, že zima je mírná, zatím současný vývoj zimy je mírný. A možná bychom si mohli vzít takové předsevzetí teďko kolem těch Vánoc, kdy se bude konzumovat nadmíra potravin a potřebujeme pohyb, myslím si, že bude ten ideální čas na to jít už dělat první ošetření proti kadeřavosti broskví.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, jo, vždyť já jsem o tom mluvila.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Takže můžeme to vzít jako takový tělocvik, že budeme stříkat, budeme se pohybovat. A myslím, že je pořád ideální doba na to hrabat listí, protože pořád nic není zamrzlé, a to listí by se opravdu mělo důsledně odstraňovat, především od jabloní, kde ta strupovitost může přezimovat lehce na tom listí, takže můžeme stále uklízet zahrady, to, co jsme nestihli, stále můžeme dělat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k užívání právě různých prostředků proti škůdcům, protože tím, že jich je hodně, tak si říkáme, my tu zahradu budeme mít do budoucna potom stále více a více zamořenou chemií, to bychom nechtěli nebo nechceme, můžeme s tím něco udělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych se toho tedy chopil velice krátce. Naladíme naše posluchače, protože my chystáme pro příští rok vždycky jednou měsíčně v tom jarním období, že se budeme věnovat biologické ochraně, biologickým způsobům ochrany, ekologickým přípravkům, abychom si ukázali, že není nutné vždy sahat po té razantní tvrdé chemii.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě voda na zahradě, protože teď jsem zaslechla ráno takovou zprávu, jenomže to stále jakoby vypadá, že je nedostatek vody, že té podzemní vody, že pokud hodně nenasněží, takže potom budeme mít velké problémy na jaře s vodou. Jak vy máte dojem, nebo jaký máte pocit, mně se zdá, že prší každou chvilku a je to málo pořád ještě?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to málo, protože ten deficit, který vznikl, je opravdu ohromný, a když se podíváme, tak se neustále zdůrazňuje, že třeba přehrady mají podstav, tak si myslím, že i to je známka toho, že té vody je málo. A i když v některých oblastech třeba prší víc, tak určitě to nestačí, aby se ta voda dostala do nějakých hloubek tak, jak by měla asi být, protože většinou je provlhčený určitý jenom profil, který je třeba 20 centimetrů, 30, ale dál už ta voda není. Takže si myslím, že pokud opravdu pořádně nenasněží a pokud nebude pořádně pršet, takže se budeme s tím deficitem vody potýkat i nadále, protože jsou oblasti, kde třeba pršelo opravdu minimálně, a tam to je všechno znát. Z toho důvodu bych jenom doporučila, aby třeba okrasné dřeviny, které máme na zahrádkách, ať už jsou to rododendrony, azalky, ať už jsou to nejrůznější konifery, tak radši pořádně prolít, protože se může stát, že ty rostliny ani nezmrznou, ale ony můžou uschnout.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a my zahrádkáři máme vlastně teď i takovou, takový úkol před sebou do budoucna možná uvažovat o tom, jak to s tou závlahou na zahradě vůbec budeme provádět, když budeme se muset připravovat třeba na určitá sucha.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Je to velice složitý problém, protože si musíme uvědomit, že asi nebudeme zalévat vodou z vodovodních řadů, navíc na mnoha místech v létě pak je to zakázané. Používat vodu z toků je také zakázané, nemůžeme vzít čerpadlo, hodit to někde do potoku a čerpat vodu, takže pozor na to. Takže možná budeme muset hledat alternativní způsoby, jako je různé mulčování, nastýlání, kdy zabraňujeme maximálně tomu odparu vody z půdy, aby se ta voda tam zadržela.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych jeden návod měla. Já bych doporučila udělat třeba u rajčat trošku hlubší výsadbu a skutečně potom ty rostliny nerozmazlovat, protože já z vlastní zkušenosti, protože nám došla už voda ve studni a nemohla jsem zalévat, a potom, když jsem likvidovala ty rostliny, tak jsem byla velmi překvapena, kam až ty kořeny dosahovaly, protože ta rostlina si pomáhá většinou sama a skutečně ty kořeny za tou vodou jdou. Takže nerozmazlovat, pokud ta voda není, nechat všechno na přírodě a ona si určitě pomůže sama.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych to podpořil, protože já mám pravidlo, které jsem se naučil od jednoho starého zahradníka, okurky se nemají zalévat.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Určitě!
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Pouze okopávat, plečkovat, aby se zabránilo zbytečnému odparu vody, a ta okurka, které se nezalévá, zjistíme, že s těmi kořeny jde podstatně hlouběji, než když tu okurku budeme zalévat, bude mít kořeny pouze pod povrchem.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak a já ještě jednu větu. Třeba já, když jsem sklízela cibuli, mám to změřené, a mám to v porovnání s některými jinými rostlinami, tak cibule měla kořeny 25 centimetrů do dálky, to jsem nikdy neviděla.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
221552525 už za chvíli budeme v kontaktu s našimi posluchači, tak se určitě také přidají do naší dnešní debaty.
/ Písnička /
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů dnes v Zahrádkářské poradně a teď vaše dotazy. Dobrý den, kdo je na telefonu?
osoba
--------------------
Dobrý den, slyšíte mě?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, slyšíme, dobrý den.
osoba
--------------------
Eva z Varnsdorfu. Já bych se chtěla zeptat, proč v tomto krásným teplým slunečním létě špatně zrály beztrnné ostružiny, dozrálo jich tak 40 % a i rajčata stromkový špatně zrály. Jo, děkuju, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, děkujeme za otázku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
No, je to zřejmě vlivem toho vedra, že skutečně to má opačný projev, než jaký bychom očekávali. A u těch rajčat to je docela známá věc, že pokud rajčata špatně dozrávají a nebo vůbec nezrají a nebo se na nich vytváří kolem stopky takové zelené okruží, které nedozrává, tak to většinou může být skutečně způsobený nadměrným vedrem a nebo to může být z nedostatku draslíku a z toho důvodu se třeba doporučuje i ty rajčata přistiňovat, protože právě to extrémní slunce, je to paradox, ale způsobuje to, že rajčata nezrají tak, jak bychom si přáli.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě ostružiny?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A totéž může být u ostružin.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme třeba uvažovat s výsadbou rajčat do stínu, vyloženě do stínu?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ne, to určitě ne, ale, protože tam by se jim asi moc nedařilo, ale určitě je tady namístě třeba to přistiňování, pokud ta možnost je.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, kdopak je další v Poradně? Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, tady Jirka, posluchač z Prahy. Já jsem se chtěl zeptat, já mám asi podobnej problém, protože já jsem letos poprvé zkoušel pěstovat rajčata a papriky na netkaný textilii ve skleníku, a prostě měl jsem o polovinu nižší úrodu než normálně, jestli to bylo tou textilií nebo tím extrémním vedrem, to nevím, ale prostě ta úroda byla mizerná.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, ta textilie to určitě nezpůsobila, naopak to jste udělal dobře a nebojte se toho, ta to nezpůsobí. Je to to, co tady Lída teď říkala, prostě to vedro tomu příliš nesvědčí a navíc v tom extrémním vedru rostliny všeobecně hůře jsou schopny přijímat živiny z půdy, i když ty živiny tam jsou obsaženy, tak v tom vedru ta rostlina to dokáže hůře přijmout. Takže i to má na to vliv.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A ještě možná jeden vliv tady to má, a to je špatné opylení.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Opylení, ano, ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A někdy dochází k tomu, že se ty plody vůbec nevyvíjí a nebo dochází k jejich deformaci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To bylo třeba u dýní, jsem si všimla letos také, že se udělaly květy, ale nebyly opylovány, a nic z toho nebylo potom.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ale hlavně u těch rajčat ve skleníku se to stává.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, další otázka. Haló, haló, dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den. Prosím vás, tady je Zdeňka z Prahy a měla bych takový dotaz. Údajně, protože už jsem si to jako zjišťovala, mám na třicetileté jedli korovnici, mšici korovnici. Dá se s tím ještě něco dělat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Dá, dá se s tím dělat a bude to asi nutné s tím dělat. Je nutné ošetřovat, to ošetřování samozřejmě bývá složité, pokud je ten strom větší, takže musíme k postřikovačům nějaké dlouhé teleskopické tyče si pořídit. Ošetřuje se klasickými přípravky proti mšicím. To ošetření by se mělo dělat na jaře a bude to chtít i zopakovat v průběhu celého jara. To ošetření asi bude namístě, aby nedošlo k přemnožení.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud nebude tuhá zima a nebude hodně mrznout.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potom bychom se těch mšic zbavili.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ale pozor, není to pravidlo, nemůžeme počítat s tím, že kdyby přišly velké mrazy, že nebudou mšice.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém je v tom, že tam vlastně nejsou vidět, že je to vysoko, je to těžko dostupné a jenom vidíme jak hnědnou jehličky a vlastně ten strom postupně odumírá.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ta dostupnost a to ošetření je složité.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Ano, přesně tak, doufejme, že taky pomocníky budou slunéčka, protože letos jich bylo strašně moc a já třeba, když na podzim si vzpomenu, kolik jsme jich měli na domě a kolik je všude, kam se podíváte, tam jsou zazimovaní, i mezi dřevem třeba.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další dotaz v Poradně, kdopak je ve vysílání v tomto okamžiku? Dobrý den.
osoba
--------------------
Dobrý den, prosím pěkně, chtěla jsem se zeptat, mohla bych ještě vsadit jabloň?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Mohla, mohla, určitě mohla, ta teplota půdy je pořád příznivá pro to, aby vám ten stromek zakořenil, takže jděte do toho.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Já bych to doplnil, je to paradox, ale stále ideální doba třeba na výsadbu česneku. Pokud někdo to nestačil vysadit, má sadbu, klidně může sázet.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
A dokonce i růže.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili vysadit i přesadit?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Vysadit i přesadit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, tak dobrý den vlastně už neřeknu dalšímu posluchači, protože už končí dnešní Zahrádkářská poradna. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Recepty prima nápadů. Já děkuji mnohokrát za celý rok 2015, za všechny dobré rady, které dostali všichni zahrádkáři od vás.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
My taky děkujeme a přejeme, aby se všem dařilo, aby byli zdraví, a aby byli schopní pracovat na zahrádkách, aby jim to přinášelo radost a abychom se zase potkali v příštím roce.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Tak, já myslím, že se potkáme a těšíme se na setkání již 8. ledna opět tady v Zahrádkářské poradně.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak na slyšenou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na slyšenou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Recepty prima nápadů
--------------------
Na slyšenou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Ostatní záznamy poraden najdete v iRadiu v Dopoledni s Dvojkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.