Ženy-bohyně. Dokuseriál o tom, proč je luxus se ženou skutečně cítit, i když jí jste
Téma „bohyňství“ vyvolává vlny nadšení i kontroverze. Proč ale ve společnosti rezonuje právě dnes? A mohou být projekty vztahující se k osvětě žen ve smyslu hledání jejich „bohyňství“ pro dnešní ženu přínosem? V dokumentu odpovídají ženy z autorčina okolí, filozofky, koučka, ale i její mužští příbuzní.
Jsem žena, 34 let. Přesto přiznávám, že snad až při práci na tomto dokuseriálu jsem si trochu víc urovnala, jak se projevuje ženská a mužská energie. A uvědomila si, že když už ženou jste, je poměrně luxusem se skutečně jako žena cítit. Jak je to možné? Na to odpovídá historický vývoj lidského rodu a mimojiné některé z odpovědí lze objevit také v této dokumentární sérii.
1. díl: Ženy, přítelkyně
V prvním díle se ptám žen z mého nejbližšího okolí: z mé rodiny, mých přítelkyň anebo žen, které mě v životě ovlivnily. Z jejich odpovědí se skládá rozmanitá koláž představ. Žena-bohyně jako „baba na nebi“, „egyptská bohyně Nefertiti“ nebo bohyně, kterou je „si žena sama pro sebe“.
Některým respondentkám se zamyšlení nad tím, jak žena-bohyně může vypadat a jestli ji v sobě objevily, zdálo zajímavou pobídkou k vlastnímu usebrání. Ke ztišení ve zrychleném světě dneška. Anebo dokonce významným milníkem na cestě životem.
V jiných ale mé otázky a povzbuzování k zamyšlení na zmíněná témata vzbuzovaly rozpaky. A někdy i rozčilení. Nerozuměly, proč by objevování „bohyně“ mělo být pro ženu vůbec podstatné nebo nějakým způsobem důležité.
2. díl: Ženy, průvodkyně lidskou psýché
Ve druhém díle se sama vydávám na cestu rozpoznávání ženství v sobě. Možná není náhoda, že se mé hledání uskutečnilo v mých třiatřiceti letech. Člověk dospívá k určitému životnímu předělu, a má tudíž potřebu poněkud zafilozovat nad vlastním děním v tomto světě.
Natočila jsem tedy své setkání s terapeutkami a koučkami. A zjistila, že bohužel (nebo bohudík) ženám, chtějí-li pěstovat svou „bohyni“, nezbývá nic jiného než ponořit se do hloubek své duše a přitom se začít postupně smiřovat také se svou rodovou výbavou. S dary, které dostaly od svých rodičů, především od své matky. Ať už jsou to dary vítané nebo méně žádané.
3. díl: Ženy a muži v kontextech
Obohacena o poznatky mých blízkých žen i rádkyň z řad průvodkyň lidskou duší jsem v posledním díle zamířila k ženám, které mi mé dosavadní pátrání pomohly zasadit do teoretického kontextu.
Čtěte také
Na fenomén objevování „bohyně“ jsem se byla zeptat představitelky mediálně výrazného projektu Jsem žena, jsem bohyně, historičky a kněžky Lilie Khousnoutdinové a také teoložky a kaplanky Pavly Kokaislové. V závěrečném díle seriálu se dozvíte, jestli se pohledy těchto žen, vycházejících na první pohled z jiných myšlenkových zdrojů, spíše odlišují nebo shodují.
A kdo bude mít odvahu nahlédnout do budoucnosti a podívat se na roli muže a ženy v ní, může vyslechnout následující rozmluvu s filozofkou a fenomenoložkou Annou Hogenovou. Jak říká paní profesorka Hogenová, je každopádně jisté, že úloha ženy v ní bude zásadní.
Jsem žena. To vím
Jsem žena. To vím. Nevím, jestli se mi podařilo plně smířit se s dary a nedary, které si nesu od svých předků. Jak se zdá, jedná se o duševní práci možná na celý život. Během práce na tomto dokumentu jsem ale při návštěvě mé rodiny na Moravě pocítila menší mystický vjem. Skrze něj ke mně promluvily mé vlastní bohyně. I díky němu si dnes více uvědomuji, kdo jsem. Kde jsou mé kořeny. Můj domov.
Dokuseriál vypráví skutečné příběhy na pokračování a jejich prostřednictvím zkoumá vybrané společenské fenomény. Každý měsíc se věnuje jednomu tématu. Poslouchejte pravidelně každou neděli v 18:30 na stanici Český rozhlas Dvojka.
Související
-
Člověk se musí naučit nejen naslouchat, ale i chápat, doporučuje filozofka Hogenová
Žít přítomný okamžik a udělat si na sebe čas. To umí málokdo. Filozofka Anna Hogenová má jasno: „Je nevyhnutelné se vyvázat z těch neustálých: toto či tamto musím.“
-
Magie a léčitelství na moravsko-slovenském pomezí? Pravda o žítkovských bohyních
Čarodějnice na Žítkové? Jít po kořenech a jít po tom, jak to doopravdy bylo. To byl cíl dokumentaristy Karla Špalka.
-
Dokázala se napojit na vědomí rostlin a měla i čichové vize. Osudové ženy: mystička Míla Tomášová
Profesně se věnovala přírodním vědám. Na její život měl ale silný vliv i duchovní svět. Vycházela z křesťanské mystiky a zabývala se i východní filozofií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.