Zelený chemický průmysl? Pětinásobná potřeba elektřiny, investice za půl bilionu, nejistá budoucnost
Poslechněte si další díl pořadu Peníze a vliv, tentokrát o chemickém průmyslu v Česku
Svaz chemického průmyslu nedávno dokončil analýzu, za jakých podmínek je toto odvětví schopné dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Jejím výsledkem je, že by se veškerá výroba musela elektrifikovat z obnovitelných a bezemisních zdrojů, což by znamenalo nejméně pětinásobné množství potřebné elektřiny oproti současnosti. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus na to upozorňuje ředitel svazu Ivan Souček.
Dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je příliš ambiciózní cíl, míní Svaz chemického průmyslu. Chce proto jednat o zmírnění Green Dealu. Už teď se průmysl potýká zejména kvůli drahým energiím se ztrátou konkurenceschopnosti vůči Číně a USA.
Green Deal
Dohoda členských zemí Evropské unie o tom, že dosáhnou v roce 2050 uhlíkové neutrality.
Jenže celé chemické odvětví v Česku je ze 70 procent založeno na výrobě z uhlíku, který získává právě z ropy a zemního plynu, a využívá ho i jako vstupy do výroby. A Česko není připravené na tom, že by nejméně na pětinásobek narostla energetická spotřeba chemiček, které tvoří významnou část zpracovatelského průmyslu.
„Ani budoucí chemický průmysl po roce 2050 si tak bez ropy a zemního plynu v tuto chvíli neumíme představit,“ upozorňuje v pořadu Peníze a vliv šéf svazu chemiček Souček.
„Protože tyto fosilní vstupy budeme chtít dál částečně používat, tak je bude potřeba kompenzovat takzvaně negativními emisemi. Může to být uhlík z biomasy v produktech dlouhodobé spotřeby. Anebo se musí emise CO2 zachytávat a ukládat do podzemí,“ popisuje.
Čtěte také
Pro chemické odvětví to tedy může znamenat další náklady oproti mimoevropské konkurenci. V případě biomasy navíc není jasné, zda jí bude pro všechny zájemce dost.
Celkové náklady na dekarbonizaci spočítal svaz pro celý obor na zhruba 20 miliard eur na příštích 25 let, tedy zhruba půl bilionu korun. „Jde ale o investice nad rámec běžné obnovy technologií,“ upozorňuje Souček.
Ty jsou přitom také nevyhnutelné. Už nyní je totiž stáří výrobních zařízení chemiček v Evropě včetně Česka v průměru 36 let, zatímco v Číně je to jen 16 let a v USA zhruba 20 let. Důvodem je i fakt, že v posledních letech chemičky investice do nových technologií odkládaly.
Některé chemičky v Evropě i v Česku navíc části provozů kvůli ztrátě konkurenceschopnosti zavírají. U nás jde o neratovickou Spolanu nebo pražský Mitas. Už v roce 2023 část výroby syntetických kaučuků uzavřel také kralupský Synthos.
Poslechněte si celý pořad.
Související
-
Raději méně kroků, ale ráznějších, navrhují Vondra i Niedermayer a hodnotí nový kompas Evropské unie
Evropa by měla mít gigatovárny umělé inteligence, levné energie, čistý průmysl a atraktivní podmínky pro start-upy, navrhuje kompas konkurenceschopnosti.
-
Za regulaci cen plynu nás kritizuje sdružení hájící své byznysové zájmy, říká šéf ERÚ
Podle Stanislava Trávníčka jsou absurdní některé výtky, že zdražení regulovaných cen elektřiny pro rok 2025 je nízké. A že u plynu úřad nahrává státnímu Net4Gas.
-
Zelenou ekonomiku ani elektroauta Trump nezastaví. Rozhoduje kapitál. A USA by opět prohrály s Čínou
Pravdu může mít budoucí prezident USA Donald Trump v tom, že bude potřeba dál těžit fosilní zdroje. Skoro třetinu výroby elektřiny v USA nyní spotřebovávají jen datacentra.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
