Raději méně kroků, ale ráznějších, navrhují Vondra i Niedermayer a hodnotí nový kompas Evropské unie

Evropa by měla mít gigatovárny umělé inteligence, levné energie, čistý průmysl a atraktivní podmínky pro start-upy. Podobně jako je tomu ve Spojených státech, kde díky inovátorům vznikly kolosy typu Apple, Google či Microsoft.

Tyto plány jsou součástí téměř čtyř desítek opatření kompasu konkurenceschopnosti EU, které navrhuje Komise jako cestu, jak Evropu vrátit k ekonomickému růstu a zastavit její zaostávání v řadě ekonomických oblastí za USA i Čínou.

Čtěte také

Evropa je rozmazlená svým bohatstvím, musí se hýbat směrem k inovacím. Zdroje na to má, míní Horská

Materiál Komise představila koncem ledna. Nyní bude postupně předkládat iniciativy a návrhy pro jednotlivé kroky.

Podle europoslance a místopředsedy hospodářského výboru Evropského parlamentu Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cíle kompasu správné, některé oblasti ale půjdou měnit jen obtížně. Jde například o záměr dosáhnout větší spolupráce mezi univerzitami a podniky a tím i větších pokroků inovací v praxi.

Už loňská zpráva o stavu Evropské unie od italského bankéře a politika Maria Draghiho totiž podle europoslance ukázala, že „samotná podpora inovací, vědy a výzkumu je v Evropě neskutečně fragmentovaná“. Každá členská země má desítky vlastních programů a pak jsou ještě v té samé věci programy unijní.

„Mám pocit, že výsledkem je podpora spousty věcí, které fakt nejsou prvotřídní. Dnešní svět je ale o tom, že ceny jsou za první místa, ne za desátá. A někdy ani ne za druhá,“ připomíná Niedermayer.

Čtěte také

Evropa trpí syndromem Petra Pana. Aby byla konkurenceschopná, musí se nebát růst, tvrdí analytik Daněk

Plán kompasu v této oblasti lze tak podle něj brát jako výzvu na státy, aby víc kontrolovaly, co financují, nebo víc spolupracovaly. Změnit to ale bude složité.

Klíčových oblastí, na které by se měla Evropská unie hlavně zaměřit, by také podle Niedermayera mohlo být méně, stačily by zhruba tři.

„Mně by z těch 40 opatření stačilo, kdyby vznikl robustnější systém na podporu dekarbonizace firem. Druhá věc je prohloubení společného trhu a další opatření, kterými snížíme ceny elektřiny. A třetí věc je vznik 28. režimu pro začínající a rychle rostoucí firmy,“ upozorňuje Luděk Niedermayer v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Vondra navrhuje škrtat

Podle europoslance a člena výboru pro životní prostředí a klima Alexandra Vondry (ODS) by se měly upravit některé parametry Green Dealu. Například cíl poklesu emisí oxidu uhličitého o 90 procent v roce 2040 (oproti stavu z roku 1990) s tím, že v roce 2050 to má být o 100 procent, by se podle něj neměl stanovovat.

A povolenky pro budovy a dopravu ETS 2, které mimo jiné zdraží benzin a naftu, by se minimálně měly odložit. „Bude to velmi sociálně citlivé,“ zdůvodňuje pro Český rozhlas Vondra.

Čtěte také

Pokud Trump zavede vysoká cla na dovoz, musíme investovat v USA, říká šéf Linetu

„Mimo mísu“ jsou naopak podle něj další požadavky na nové emisní a technické normy u krbů a kamen. „Může to pohřbít celou Evropskou unii. Určitě bych to odložil a promyslel další postup. Spustit to za dva roky je strašně brzo,“ míní.

Jestli ale tyto požadavky mohou projít, není jasné. V Evropském parlamentu by se na některých úpravách většinová shoda podle něj našla, klíčová je ale Evropská komise – a tam to vidí Vondra skepticky.

Na kompasu Vondra oceňuje například snahu o zrušení čtvrtiny regulací, nevidí ale jasný žádný základ, z jakého se to počítá. Obecně je nový plán Komise podle něj „běh na dlouhou trať“.

„Já bych očekával spíš návrh à la Donald Trump. Prostě si sednout a některé věci škrtat,“ tvrdí, i když uznává, že Evropa je jiný organismus než USA. Přesto by podle něj měla své nastavení změnit.

Jak mají vypadat gigatovárny umělé inteligence? Jak zlevnit energie? A co dál s ESG? Co by USA bolelo jako protiopatření, když na Evropu uvalí cla? Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv.