Za polárním kruhem si postavil srub a jako správný Čech si tam vařil pivo. Rozhovor s cestovatelem proti své vůli

19. březen 2016
Srub v divočině za polárním kruhem

Syna má v Kanadě, dcera se chystá na život v Austrálii. Cestovatelské mládí na nich zanechalo stopy. Mají totiž to štěstí, že jejich tatínek je Leoš Šimánek. Původním povoláním stavař, jinak tělem i duší světoběžník.

Po okupaci spřátelenými vojsky vlastnoručně padělal výjezdní doložku a vycestoval do Západního Německa, kde už zůstal. „Díky Rusům jsem se stal cestovatelem a spisovatelem,“ říká dnes s úsměvem. Od té doby procestoval celý svět.

S divochy lovil divočáky

Setkal se i s divochy, kteří ještě nespatřili bělocha. S lidmi žijícími jako v době kamenné lovil divočáky. „Měl jsem s sebou horolezecké jídlo. Zpočátku jsem s ním trochu plýtval, a když mi došlo, živil jsem se tím, co mi dali. Hlavně sladkými bramborami,“ vzpomíná.

Do oka hurikánu

Poznal, jak žijí lidé nedotčení civilizací. Živil se ale taky jako kuchař na plachetnici. Postavil si srub za polárním kruhem a jako správný Čech si tam vařil pivo. A ví, jaké to je, dostat se do oka hurikánu. Nevěříte? Poslechněte si rozhovor ze záznamu.

Další rozhovory z pořadu Stříbrný vítr najdete v Archivu pořadů.

Spustit audio
autor: Filip Lukeš