Z lásky k rozhlasu se nedá vyléčit. To máte na furt, směje se moderátor Jan Kovařík
Vysílalo se z výstavy ke 100 letům Českého rozhlasu, kterou hostí Národní technické muzeum. U některých starých přístrojů se zastavil moderátor a dlouholetý rozhlasák Jan Kovařík. S jakými pocity vzpomíná na své rozhlasové začátky? Co se mu přihodilo ve škole? Jak vnímá jeho rozhlasovou práci rodina a děti?
„Doma jsme měli několik starých rádií po babičce a dědovi. Je fakt, že jsem tady s nostalgií v oku stál u kombinovaného přístroje televizor a rádio. A říkal jsem: Tak takhle luxusní přístroj jsme nikdy neměli,“ vypráví Jan Kovařík.
S rozhlasem si, jak sám říká, začal už v roce 1977. „Když zahoříte láskou k atmosféře rozhlasového studia, tak se z toho nevyléčíte. To máte na furt.“
Když Jan Kovařík vysílá, představuje si, že na druhém konci někdo je. „To je moje pevná a neochvějná víra. Je to dialog, protože kdyby to byl monolog, tak by to nedávalo smysl. To je to, co rozhlasové práci dává smysl. Je to dialog, i když mluví jeden a ostatní jen poslouchají,“ uzavírá moderátor v Blízkých setkáních z Národního technického muzea.
Související
-
Výstava Český rozhlas 1923–2023. Unikátní stoletý mikrofon zní na vlnách Dvojky
Rozhlasový přijímač Františka Křižíka nebo mixážní pult, od kterého v květnu 1945 znělo volání o pomoc. Iva Bendová se vypravila na výstavu ke 100 letům rozhlasu.
-
Jak funguje Ranní Dvojka? Dalibor Gondík a Regina Květoňová v Blízkých setkáních
„Já jsem o vstupy do éteru nestála. Ale Dalibor měl vizi, že se nás do vysílání bude zapojovat víc,“ odkrývá pokličku Ranní Dvojky editorka Regina Květoňová v Radiocafé.
-
Host: Michael Prostějovský, textař, libretista a rozhlasový novinář
Která z jeho životních cest pro něj byla nejzásadnější? Kterou by naopak opakovat nechtěl? A co se mu nejvíc líbí na rozhlasové práci? Moderuje Tereza Boučková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
