Yvetta Simonová: "Všechny svoje nahrávky bych přezpívala"

5. listopad 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Yvetta Simonová

Zhasněte lampiony, My dva a čas, Děti z Pirea či Moje srdce housle jsou. To jsou jen některé z písní, které známe v podání stálice naší hudební scény. Yvetta Simonová byla v úterý hostem moderátorky Marie Retkové.

Navzdory měnícím se hudebním trendům i politickým poryvům zpívá už 60 let. Natočila víc než 500 písní, ta nejstarší nahrávka je z roku 1956. V pondělí 4. listopadu oslavila významné jubileum.

Jak vznikla Simonová
Yvetta Simonová se prý má dobře. „I když léta běží. Ale já je přijímám s pokorou.“ Denně doma cvičí zpěv a když jde kolem piána, něco si na něm zabrnká. „Měla jsem za manžela Františka Spurného a podle Jana Wericha to bylo hrozné jméno. Proto mi vymyslel pseudonym Simonová. Docela jsem se s ním sžila. Werich byl mistrem slova a já ho vždycky obdivovala. Byla to studnice nápadů.“

Vzpomínky na Milana
Má doma gramofon a desky. Když si chce udělat dobrou atmosféru, pouští si je. „Svoje nahrávky ale neposlouchám, protože na nich nacházím mnoho chyb. Všechno bych to dnes přezpívala.“ Mnoho lidí ji má v paměti v duetech s Milanem Chladilem. „Oba jsme měli školené hlasy a možná proto nám to tak hezky ladilo. On velmi vadil mým životním partnerům, protože nás podezřívali, že něco mezi námi je. Ale byl to opravdu jen skvělý kamarád. Kdo na něj nežárlil, byl Karel Vlach a já se konečně cítila svobodná. Mohla jsem jít s Milanem třeba na večeři.“ Podle Yvetty Simonové mají jejich společné písničky jiného ducha, než ty dnešní. „Je tam hodně houslí a velký orchestr. Líbí se mi jejich aranžmá.“

Yvetta Simonová
autor: eh
Spustit audio