Výbušná historie v podání Jana Randáka

Zaměřili jsme se zvláště na nedávnou historii naší republiky. Moderátorka Daniela Brůhová se zajímala o to, jestli jsou osmičky pro naše dějiny osudové. Jak z tohoto pravidla vybočuje rok 1989? A může být osobní vnímání dějin jiné, než jejich oficiální výklad?

Nejsou dějiny trochu nuda?

Společně jsme v neděli oslavili Den boje za svobodu a demokracii, ovšem moderátorka Daniela Brůhová využila příležitosti a k minulosti se ještě na okamžik vrátila. Přivítala totiž talentovaného historika Jana Randáka, který působí v Ústavu českých dějin FF UK.
Nejsou dějiny pro mladého muže tak trochu nuda? „Dějiny nejsou rozhodne nuda. Mohou být nudné, pokud k nim budeme přistupovat jako k souboru faktů ve smyslu memorování. Historie ovšem nemusí být pouze tím." Obraz o minulosti prý může být i výpovědí, co si vlastně představujeme, co momentálně akcentujeme a co je pro naši společnost důležité. J. Randák dodal, že právě to je ten okamžik, kdy začíná být historie velmi zajímavá.

Protichůdné názory

Jaké jsou soudobé dějiny? Podle historika je prý můžeme charakteristicky označit za výbušné. Tento trend prý začal po 2. světové válce v Německu, kdy se země dostala do tzv. spoluprožívaní nebo spoluprožívaného. Tehdy na sebe často narážel odborný výklad s vžitou pamětí a zkušeností aktérů: "Víte, některé závěry historiků se mohou radikálně odlišovat od toho, co si lidé pamatují. Pak vzniká jisté napětí a názorové střety." Ke zmíněné výbušnosti např. dochází, pokud začneme hovořit o období komunistické diktatury, persekuci a politických vězních. Zejména mladí historici se prý dostávají do sporu s pamětníky. Nahlíží totiž na dějiny jako na „šedivé", nikoliv vyloženě černé.

PhDr. Jan Randák, Ph.D.,
působí v Ústavu českých dějin FF UK v Praze. Zabývá se především obdobím formování novodobého českého národa v první polovině 19. století, obdobím let 1848/49 v českých zemích a historickými a národními mýty české společnosti v průběhu 19. a 20. století. Je autorem monografie Kult mrtvých. Smrt a umírání v revoluci 1848, Praha 2007. Spolu s P. Kourou vydal v roce 2008 sborník Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století, společně s A. Novákem editoval v roce 2008 publikaci K čemu dnes humanitní vědy.
zdroj: www.dejiny-ceskych-zemi.cz