Vrba
Příjmení Vrba bylo motivováno dřevinou, vrbou, a mohlo být pojmenováním někoho žijícího u nápadné vrby nebo košíkáře pletoucího z vrbového proutí. Apelativum vrba znamenalo také „nemanželské dítě“ – obdobně odkazovalo k nemanželskému původu i příjmení Kopřiva. Máte i několik místních jmen se základem vrba (např. Vrbice, Vrbka, Vrbová atd.), která by připadala v úvahu při výkladu, i když z místních jmen se příjmení tvořila nejčastěji příponami -ský nebo -cký (srov. příjmení Vrbovský, Vrbecký, Vrbenský). Příjmení Vrba je běžné, dnes u nás žije 7086 jeho nositelů.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 1983, s. 274; V. Mates, Jména tajemství zbavená 1, Praha 2002, s. 292–4; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 46; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 201
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
