Voda a zlato v Brdech

Za krásami CHKO Brdy vyhlášeného k 1. lednu letošního roku cestuje ve svých zářijových vydáních i Meteor. Naším průvodcem je Martin Lang z Muzea Středních Brd ve Strašicích. Nejprve jsme se vydali po stopách vody a překvapivě i zlata.

Chráněná krajinná oblast Brdy má rozlohu 345 km2 – nachází se v ní 5 přírodních rezervací, 3 přírodní památky a 16 evropsky významných lokalit.

Potok, ze kterého se dá pít

Jednou z pozoruhodných oblastí je Padrťsko, pojmenované podle velké vesnice Padrť, která tam v minulosti stávala. Její jméno nesou Padrťské rybníky i Padrťské údolí a dříve i Padrťský potok, dnes známý spíše pod názvem Klabava.

„Čistotu vody nám tady dokumentují zejména dva živočichové - ryba vranka obecná a rak kamenáč. Vrance se někdy říká dráček, protože ho svým vzhledem trochu připomíná. Stejně jako rak je i vranka velice citlivá na čistotu vody,“ vysvětlil Martin Lang.

Elektrárna u Tří Trubek

Tok řeky s přilehlými nádržemi zásoboval už v minulosti celou tzv. Třítrubeckou oblast. Nedaleko stojí romantický lovecký zámeček Tři trubky a u říčního splavu můžete spatřit malou hydroelektrárnu. Zámeček s přilehlými pozemky včetně nádrže a vodní elektrárny jsou od roku 2014 kulturní památkou.

Logo|foto:Český rozhlas

„Skutečně většina vody z povrchových toků po celých Brdech je pitná bez úpravy. Je to díky tomu, že v Brdech dlouhá léta nepůsobily antropogenní vlivy, tedy že tam nebyli lidé, kteří by krajinu využívali,“ řekl Lang.

Barokní vysoká pec

V posledních desetiletích byla brdská příroda „chráněna“ vojenským prostorem. Ještě dávno předtím ale sloužila lidem, jako krajina kdekoli jinde ve středních Čechách. Svědčí o tom nejen zmíněný lovecký zámeček, ale také pozůstatky hutního průmyslu.

V centru padrťské kotliny se nacházejí dva velké rybníky – Hořejší a Dolejší – a soustava menších nádrží, které původně sloužily hutníkům.

„Člověk by už dnes neřekl, že tady něco takového bylo, ale pod hrází padrťského rybníka stála vysoká pec z barokní doby. Na ni navazovalo několik podniků, které zpracovávaly železo a tzv. hamry, tedy vodní kovárny,“ prozradil Martin Lang.

„Kromě hamrů voda poháněla i zvláštní druh pily, které se říkalo šindelka. Ta vyráběla šindele, což byla dřevěná střešní krytina,“ dodal Lang.

Zlatodárné Brdy

Komu by nestačilo kochat se přírodním a pozapomenutým kulturním bohatstvím Brd, může zkusit štěstí s hledáním pravého zlata.
Začít může třeba na Zlatém potůčku, který pramení pod vrchem Břízkovcem a napájí rybníčky u bývalého Teslínského proboštství a Hořejší Padrťský rybník.

„Předpokládá se, že nedaleký vrch u Míšova mohl být zlatodárný. Ve středověku zde byly zlaté rýže a poslední sejpy od rýžovišť se popisovaly ještě na počátku 20. století na středním toku Padrťského potoka u Dobříva,“ popsal Martin Lang.

“Když budete mít trpělivost a budete hledat pilně celý den, tak se vám možná pár zlatinek na dně pánve objeví, ale je toho opravdu velice málo,“ dodal.

Rodiště čápice Kristýny

Soustava nádrží, která dříve sloužila hutníkům a šindelářům, dnes působí spíše opuštěně. Také díky tomu tam nalezly útočiště mnohé ptačí druhy, včetně ohrožených.

Logo|foto:Český rozhlas

„Břehy jsou evropsky významnou lokalitou, hnízdí zde například orel mořský nebo čáp černý. Právě odtud pocházela i slavná čápice Kristýna,“ dodal Martin Lang.

Připomněl tím projekt Africká odysea Českého rozhlasu z let 1995 až 2000. Posluchači měli tehdy možnost pravidelně sledovat putování černých čápů vybavených „batůžky“ s vysílačkami na jejich zimoviště do Afriky. Nejznámějším sledovaným čápem byla právě Kristýna, kterou se dařilo monitorovat rekordní 3,5 roky.

V dalších vydáních Meteoru Brdy opět navštívíme. Poznáme aktivní lom, Jedovou horu, kde se těžila železná ruda i rtuť a přijdeme i na naleziště trilobitů.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.