Vladislav Vančura: Konec starých časů. Nostalgická komedie o střídání epoch

Je krátce po první světové válce a zrodu Československé republiky. O rozsáhlé panství Kratochvíle zabavené šlechtickému majiteli usiluje statkář Stoklasa. Než se věc vyřídí, je mu panství svěřeno do správy. Celá záležitost je zdrojem mnoha intrik dosahujících až do výšin parlamentu, a tak Stoklasův život na zámku, kam se přestěhoval se svými dvěma nedospělými dcerami a kde musí udržet veškerý personál, není vůbec idylický.

Navíc, zrovna uprostřed honu, který Stoklasa pořádá, aby zvýšil svou společenskou prestiž, se na zámku objeví muž, který se představí jako ruský šlechtic a carský důstojník. Jakkoliv ji provází řada pochybností, protáhne se jeho návštěva na řadu týdnů. Především u dámského osazenstva panství probudí plukovník nejrůznější očekávání a stane se původcem – nebo alespoň katalyzátorem – mnoha dějů.

Moderní baron Prášil

Jaké tyto děje budou, naznačuje Vladislav Vančura v úvodu svého románu: „Nevěřím na nemastná a neslaná vypravování. Na rozdíl od licoměrníků a lidí bez chuti tvrdím, že každý příběh má být kořeněn láskou a nenávistí. Má čpěti po kotlíku, v němž byl uvařen, má být vypravován, abyste poznali jeho kuchaře, jako piják pozná vinici, kde se urodila jeho láhev.“

Barbora Leichnerová jako Michaela, Tereza Chudobová jako Kitty a Josef Abrhám jako Alexej Megalrogov ve filmu Konec starých časů (1989, režie Jiří Menzel)|foto:Profimedia

Román Konec starých časů vyšel poprvé v roce 1934. Původně ale látku Vančura plánoval zpracovat jako film. O moderní parafrázi osudů barona Prášila uvažoval ještě před dokončením filmu Před maturitou. V tisku se už psalo o tom, že se bude jednat o první český zvukový film natočený v nových ateliérech na Barrandově. Barona Prášila, respektive knížete Megalrogova měl hrát Jindřich Plachta.

Byly dokonce určeny lokace natáčení – architekt Bedřich Feuerstein vybral zámeček v Loučeni u Poděbrad a knihovnu na zámku v Kačině. Kvůli rozporům mezi filmovou společností a Vančurou ale z natáčení sešlo. Vančura zamýšlel realizovat film ve vlastní produkci, ale ani to se nezdařilo (film podle románu Konec starých časů natočil až v roce 1989 Jiří Menzel), rozhodl se tedy látku zpracovat literárně. Román Konec starých časů se pak podle svědectví spisovatelovy manželky Ludmily zrodil ve velmi krátké době.

Oběť nacistického teroru

Dvojka rozhlasovou dramatizaci Konce starých časů připravila k 80. výročí spisovatelovy smrti, které připadá na 1. června 2022. Byl zastřelen na Kobyliské střelnici za svou účast v odboji.

Čtěte také

Vladislav Vančura. Mistr českého jazyka, jehož způsob léta cituje celý národ

Vančura odmítl výzvu německého protektorátního komisaře pro film, aby vypracoval scénář snímku o Bedřichu Smetanovi, a stejně tak i Goebbelsovo pozvání do Německa. Po zatčení Julia Fučíka ale byla jeho odbojová činnost prozrazena. A po atentátu na Heydricha se stal exemplární obětí teroru, který okupanti rozpoutali.