Vladimir Vladimirovič Majakovskij. Záhadná smrt „bubeníka revoluce“
V dobách největší slávy cestoval po celém světě a všude platil za obletovanou celebritu, které neodolá žádná žena. Tak vypadal život komunistického umělce Vladimira Majakovského, kterého Stalin označil za nejlepšího a nejtalentovanějšího básníka sovětské éry. Lenin žil, Lenin žije, Lenin bude žít navždy. Veršů tohoto typu napsal rodák z gruzínského města Bagdati nespočet. Na svět přišel 19. července 1893 v rodině lesníka, který ale v době chlapcova dospívání tragicky zahynul.
V kanceláři se píchl o rezavý špendlík a dostal otravu krve. Vladimir pak celý život trpěl panickým strachem z nákazy a neustále si myl ruce.
Od mládí ho fascinovala levicová politika a jeho hrdinou se stal Vladimir Iljič Lenin. Už ve čtrnácti letech roznášel letáky podněcující k revoluci vůči carskému Rusku. Skončil ve vězení, kde začal psát první verše a postupně se pasoval do role „bubeníka revoluce“.
Prožil řadu románků, ale nikdy se neoženil
Po bolševickém převratu v roce 1917 jeho hvězda rychle stoupala. Vděčil za to nejen svému dílu, ale také urostlé postavě, ostře řezaným rysům a mocnému hlasu. Prožil řadu románků, zplodil dvě děti, ale nikdy se neoženil.
Ženou jeho života se stala Lilja Briková, známá osobnost moskevské avantgardní scény, která byla vdaná za neméně známého spisovatele Osipa Brika. Společně vytvořili skandální, ale dlouhodobý a dobře fungující milostný trojúhelník. Básník u manželů dokonce i bydlel.
Stal se obětí vraždy?
Na konci 30. let ale cítil, že se umělecky vyčerpal, navíc stále hlasitěji nesouhlasil s politickým kurzem, který po Leninově smrti nastolil Stalin. Majakovskij se celkem rychle stal nepohodlnou osobou, a když se navíc nešťastně zamiloval, jeho deprese dosáhly vrcholu. Nakonec v pouhých 36 letech spáchal sebevraždu.
Koncem 80. let minulého století se objevily spekulace, že se stal obětí vraždy. Podle jedné teorie ho nechal zabít přímo Stalin, podle další stála za jeho smrtí žárlivá milenka Lilja. Až s odstupem mnoha desítek let se totiž ukázalo, že byla agentkou tajné policie NKVD.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Ruský básník Sergej Jesenin zápasil se svým „černým já“
Student Divadelní fakulty JAMU Petr Kobzev natočil rozhlasovou kompozici inspirovanou básní Sergeje Jesenina Černý muž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.