VIDEO: Alkohol svědčí řidičkám

To se rozhodl prozkoumat ing. Roman Piekník z Dopravní fakulty ČVUT v Praze. Rozhodl se vypracovat metodu experimentu, který by na tyto a další zajímavé otázky odpověděl vůbec poprvé. S pomocí simulátoru, pro který se ve svém experimentu rozhodl, zatím nikdo alkohol za volantem nezkoumal.

Piekník vypracoval dotazník, který mimo jiné obsahoval 6 otázek zaměřených na zkušenosti s řízením pod vlivem alkoholu. Dotazník vyplnilo téměř 700 lidí různého věku, vzdělání, počtem ujetých km/rok a ze všech krajů. Z celkového počtu dotazovaných 58 % řidičů uvedlo, že nikdy neřídili pod vlivem alkoholu, ale 8 % mužů a 2 % žen uvedlo, že vědomě pod vlivem alkoholu řídili 5 a více krát. Z tohoto počtu jich 24 uvedlo, že nehodu způsobil řidič pod vlivem alkoholu a 3 řidiči uvedli, že byli pod vlivem alkoholu, ale nehodu nezpůsobili. Řidiči, kteří nehodu zavinili a byli pod vlivem alkoholu, byli převážně muži. Dále jsem z dotazníku zjistil, že necelých 50 % řidičů bylo někdy kontrolováno na hladinu alkoholu v krvi. Pouze 6 mužů uvedlo, že nadýchalo více než 0,5 ‰, což není ani 1 % ze všech dotazovaných. Ze získaných výsledků lze říci, že drtivá většina aktivních řidičů si nebezpečí řízení pod vlivem alkoholu uvědomuje a snaží se mu v co největší míře vyhnout.

Další a významnou částí projektu byl samotný experiment. S pomocí Meteoru získal ing. Piekník dobrovolníky, kteří byli ochotni podstoupit dvě experimentální jízdy na simulátoru, z nichž jedna byla pod vlivem 0,5 ‰ alkoholu v krvi. Jak experiment probíhal, se podívejte v následujícím videu.

Krajnice jako semafor

Hlavní experiment absolvovalo 24 mužů a 24 žen, různého věku a s různými řidičskými zkušenostmi. Řidiči museli při jízdě reagovat na předem připravené podněty, kterých bylo v každé jízdě 20. Šlo o co nejrychlejší brzdění ve chvíli, kdy se bílá krajnice vozovky rozsvítila červenou barvou. Naopak přidání plynu vyžadovala situace, při níž se krajnice rozsvítila zeleně.

U reakce na červenou se celková reakční doba pod vlivem alkoholu u mužů zlepšila o 12 % a u žen o 14 %. I přesto, že průměrná prvotní reakce obou pohlaví byla s alkoholem pomalejší, tak celková reakční doba byla s alkoholem překvapivě nižší, než při jízdě za střízliva. Tento rozdíl je způsoben rychlostí přesunutí nohy z plynového na brzdový pedál a jeho sešlápnutím. Největšího rozdílu dosáhly ženy, u kterých byl rozdíl mezi rychlosti sešlápnutí brzdového pedálu bez a s alkoholem nižší o 35 %, u mužů o 26 %. Celkové reakční doby na zelenou měli muži i ženy pod vlivem alkoholu a ženy bez vlivu alkoholu průměrně stejně rychlou, avšak muži bez vlivu alkoholu byli o 20 % rychlejší. Pokud však rozdělíme rychlosti reakce podle výše hladiny alkoholu, zjistíme, že do hladiny 0,4 ‰ došlo, jak u mužů tak žen u reakcí na zelenou i červenou, ke zlepšení celkové reakční doby. Nad tuto hladinu, při reakci na zelenou, se ale oproti střízlivému stavu naopak reakční doba výrazně zhoršuje. U reakcí na červenou je u mužů i žen nad hladinu 0,4 ‰ stejně rychlá jako za střízliva. Pokud srovnáme reakce podle věkových kategorií, zjistíme, že jediný výraznější nárůst reakční doby, u podnětu na červenou i zelenou, je možné vidět pouze u řidičů nad 60 let, kteří měli vyšší reakce jak za střízliva, tak pod vlivem alkoholu.

Díky dvěma rozdílným podnětům se dalo zjistit, zda výše hladiny alkoholu má či nemá vliv na počet chybných reakcí. Chyby Roman Piekník rozdělil dle závažnosti na mírné (puštění plynového pedálu při reakci na zelenou), vážné (sešlápnutí brzdového pedálu při reakci na zelenou) a kritické (sešlápnutí plynového pedálu při reakci na červenou). Celkem bylo spuštěno 1920 podnětů, z toho bylo 1152 na červenou a 768 na zelenou. Z tohoto počtu podnětů bylo provedeno 472 mírných chyb, 78 vážných chyb a 106 kritických.

Žena a alkohol (ilustrační obrázrek)|foto: Stock Exchange

Muži i ženy udělali bez vlivu alkoholu na červenou stejný počet chyb, ale pod vlivem alkoholu se muži zhoršili o více než 60 % a ženy se naopak o více než 40 % zlepšily. Při reakci na zelenou činili obě pohlaví mnohem více chyb, ale i přesto měli muži bez alkoholu o polovinu méně mírných chyb než ženy. S alkoholem se muži téměř jednou tak zhoršili, naopak ženy se o 15 % zlepšily. Vážných chyb udělali muži i ženy bez vlivu alkoholu přibližně stejně. Pod vlivem alkoholu se obě pohlaví zhoršila, ale ženy udělaly dvakrát více chyb, kdežto muži třikrát více chyb. Tak jako u reakční doby počet chyb závisí na výši hladiny alkoholu. Do hladiny 0,4 ‰ dělala obě pohlaví méně chyb než za střízliva, ale nad tuto hladinu se jejich chybovost výrazně zvýšila. Celkově lze tedy říci, že ženy bez vlivu alkoholu dělaly o 60 % více chyb než muži, a to na oba podněty. Kdežto pod vlivem alkoholu byly ženy lepší než muži, a to skoro o 30 %. Je však třeba dodat, že největšího počtu chyb dosahovali muži nad hladinu 0,4 ‰.

Jízda bez zátěže

Dalším úkolem řidičů byla jízda bez sekundární zátěže za referenčním vozidlem, při které bylo hodnoceno „kličkování“ řidiče ve svém jízdním pruhu a dodržování bezpečné konstantní vzdálenosti od vozidla, které jelo před ním. Jelikož se řidiči soustředili pouze na jízdu, nepodařilo se jasně prokázat, že by pod vlivem alkoholu více kličkovali nebo nedodržovali bezpečnou konstantní vzdálenost či více vyjížděli ze svého jízdního pruhu.

V poslední fázi experimentu jeli řidiči za jiným vozidlem po rovném úseku a měli za úkol postupně plnit šest úkolů na autorádio-navigačním zařízení. Největší vliv na kličkování, výjezdy a dodržování bezpečné konstantní vzdálenosti mělo pohlaví řidiče a výše hladiny alkoholu. U mužů do hladiny 0,3 ‰ bylo kličkování po silnici u všech úkolů obdobné jako za střízliva, zatímco u žen byly tyto hodnoty vždy nižší než za střízliva. Průměrně se tedy u žen jednalo o 28 % zlepšení. U mužů při hladině 0,3 – 0,4 ‰ byly tyto hodnoty stále podobné jako za střízlivého stavu, kdežto u žen již docházelo k výraznému zhoršení. Od hladiny 0,4 ‰ se již zhoršovala obě pohlaví. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že při plnění složitějších úkolů se u řidičů nad 50 let výrazněji prodloužila doba plnění úkolů, a to jak bez alkoholu, tak i s alkoholem. U řidičů nad 60 let se ještě k tomu pod vlivem alkoholu zvýšilo nejen kličkování po silnici, ale také ideální odstup od vedoucího vozidla.

Opilý by nenarazil, střízlivý ano

(ilustrační obrázek)|foto: Policie ČR

Během plnění úkolů za jízdy bylo zaznamenáno celkem 45 výjezdů mimo silnici, 7 bez alkoholu a 38 s alkoholem, což je téměř šest krát více než za střízliva. Na první pohled se zdá, že jízda pod vlivem alkoholu je mnohem nebezpečnější než jízda za střízliva. Při bližší analýze však Roman Piekník zjistil, že všichni řidiči, kteří vyjeli, měli hladinu alkoholu vyšší než 0,4 ‰. V případě dodržování minimální vzdálenosti od referenčního vozidla zjistil, že tuto vzdálenost řidiči pod vlivem alkoholu porušovali čtyři krát častěji než za střízliva. Ani jeden z řidičů však nebyl k referenčnímu vozidlu blíže než 19 m. To znamená, že pokud by vozidlo jedoucí rychlostí 60 km/h před nimi náhle zastavilo, řidiči by měli pouze 1,14 sekund na sešlápnutí brzdového pedálu, aby do vozidla nenarazili. Z naměřených dat bylo zjištěno, že řidiči za střízliva měli průměrnou reakční dobu 1,25 sekund a pod vlivem alkoholu 1,09 sekund. To znamená, že řidiči pod vlivem alkoholu by této srážce nejspíše dokázali zabránit, kdežto řidiči za střízliva nikoliv. „Je však nutné dodat, že řidiči pod vlivem nízkých hladin alkoholu sice mají rychlejší reakce, ale nemusí vždy zareagovat správně, a proto by bylo přínosné tyto kritické situace nasimulovat v dalších experimentech,“ zdůrazňuje Piekník ve své práci.

Cítíte se opile?

Poslední část své práce věnoval subjektivnímu sebehodnocení řidičů, ve němž se snažil potvrdit či vyvrátit tvrzení, zda se řidiči pod vlivem alkoholu více přeceňují či nikoliv. Toto tvrzení se nejenom v jednotlivých fázích experimentu nepodařilo potvrdit, ale velmi často se jej podařilo zcela vyvrátit. Například řidiči pod vlivem alkoholu se při hodnocení své reakční doby výrazně podceňovali, jelikož měli pocit, že rychlost jejich reakce byla pomalejší než ve skutečnosti. To bylo způsobeno tím, že celková reakční doba řidičů pod vlivem alkoholu byla rychlejší než za střízliva. Při sebehodnocení počtu provedených chyb se řidiči s alkoholem i bez něj hodnotili nejpřesněji. Toto správné sebehodnocení si Piekník vysvětluje tím, že si řidiči jasně uvědomovali, zda chyby dělali nebo ne. Řidiči, kteří se špatně ohodnocovali bez alkoholu, ohodnocovali se špatně i s alkoholem a naopak.

Během sebehodnocení se sekundární zátěží (plnění úkolů za jízdy) se řidiči s alkoholem o něco více podceňovali než za střízliva. Dále výzkum zjistil, že muži se hodnotili téměř stejně bez alkoholu a pod vlivem alkoholu, zatímco ženy se pod vlivem alkoholu začaly spíše podceňovat. Celkově lze říci, že řidiči s alkoholem mají tendenci mnohem více se podceňovat a to převážně do hladiny 0,4 ‰. Těchto hodnot dosahovaly především ženy, které pod vlivem alkoholu měly mnohem větší tendenci se podceňovat než muži.

Graf 1: Graf 1: Počet zemřelých u nehod způsobených řidiči pod vlivem alkoholu za rok 2008|foto: Roman Piekník (ČVUT)

Překvapení výzkumu

Nejzajímavějším závěrem práce je skutečnost, že řidiči do hladiny 0,3 ‰ měli rychlejší reakční dobu, jezdili plynuleji, lépe dodržovali konstantní bezpečnou vzdálenost, méně vyjížděli ze svého jízdního pruhu a dělali méně chyb než za střízliva. Pokud však je hladina alkoholu vyšší než 0,4 ‰, dochází naopak k výraznému zhoršení, zvláště u žen. I přestože se v daných experimentech ukázalo, že do hladiny 0,4 ‰ se řidiči zlepšovali nebo chovali stejně jako za střízliva, je velice diskutabilní zrušení nulové tolerance k alkoholu během řízení. Je možné, že se řidiči v reálném provozu budou chovat jinak než na simulátoru.