Větrné rekordy na Zemi

16. červen 2018

Pravidelně se sledují maximální i minimální naměřené teploty vzduchu. Existují seznamy a tabulky rekordů. Jak je to ale s větrnou statistikou? Na která místa není radno vydávat se s kloboukem?


Příspěvky Meteoru 16. 6. 2018
01:28 Největrnější místa na zemi
09:24 Co měřil Běhounek na severním pólu
25:43 První kyvadlové hodiny
30:30 Kolik váží vše živé?
40:53 Otáčivý pohyb na Zemi i ve vesmíru

Obecně nejvyšších rychlostí vítr dosahuje v nárazech, a to na dvou typech míst: na přechodech tropických cyklon a ve vysokých pohořích. Nejsilnější zaznamenaný vítr vál v tropické cykloně na australském ostrově Barrow Island 10. dubna 1996. Naměřili ho ve výšce pouhých 65 metrů nad mořem a jeho rychlost byla 113,2 m/s, tedy téměř 408 km/h!

Donedávno nejsilnější poryv větru z druhé kategorie byl naměřen v roce 1934 na americké stanici Mount Washington v nadmořské výšce 1856 metrů. Jeho hodnota činila 103,3 m/s, tedy téměř 372 km/h. Tento letitý větrný rekord byl překonán v dubnu 1996, když se k Austrálii přiřítil cyklón Olivia.

Na větrné hůrce

Řeč byla dosud o rekordních poryvech větru, to ale nic neříká o tom, kde je nejvíce dlouhodobě větrno. „Asi nejznámější větrnou oblastí je argentinská Ohňová země, úzký pruh pevniny mezi Pacifikem na západě a Atlantikem na východě, navíc v pásmu zesíleného západního proudění,“ říká meteorolog Martin Novák.

Hodně větrná místa bychom našli i na atlantickém pobřeží na jih od Bretaně nebo v západní Skandinávii. „To jsou místa bez klidu, kde vítr neustále fouká a leckdy je hodně silný,“ dodává Novák.

Sněžka a Milešovka

Co se týče českých rekordně větrných míst, ta bychom hledali na horách a kopcích, poryvy nejčastěji dosahují rychlosti kolem 45 m/s. Například na Milešovce bylo naměřeno 46,4 m/s, to je asi 167 km/h.

Nejsilnější poryvy je pak třeba hledat na Sněžce, uvádí se 60 m/s, tedy asi 212 km/h.

Kromě toho, že se rychlost větru obtížně měří, platí, že se velmi těžko předpovídá. „Příčinou komplikované předpovědi je terén, prosazují se místní podmínky, jinak je to v údolí, na svazích hor, v náhorní plošině... Předpověď vzniká na základě předpovědi tlakového pole, které určuje směr i rychlost proudění. Do toho je potřeba započítat tření. Je to velmi komplikované a platí, že nejlépe se vítr předpovídá pokud možno nad oceánem,“ uzavírá Martin Novák.

Jasné ovšem je, že žádný meteorolog nám na Zemi nikdy nepředpoví podobně silný vítr, s jakým bychom se teoreticky mohli setkat třeba na Neptunu. Tam totiž může foukat vichr rychlostí naprosto nepředstavitelných 2000 km/h!

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio