Ve svém oboru patří ke špičce. Kdyby měli dělat něco jiného, co by si vybrali?

12. květen 2015

V anketě Meteoru jsme oslovili deset osobností Učené společnosti České republiky a položili jim otázku: Kdybyste měli šanci být vědcem v jiném oboru, který byste si vybrali a proč?


Příspěvky v Meteoru 9. 5. 2015
01:13 Květen v zrcadle pranostik
13:23 Hotel plný robotů
16:33 Čím by chtěli být vědci
22:28 Když chemický pokus končí výbuchem
33:09 Cesta do pekel lemovaná vodou
44:11 Proč si tučňák nepochutná

Prof. Václav Pačes, genetik
Mě by bavila chemie. Jednak syntetická chemie, jednak teoretická chemie. Pravděpodobně bych byl chemikem.

Prof. Cyril Höschl, psychiatr
Pokud jde o vědu, tak asi ve fyziologii a biochemii. Ale já bych si asi spíš než vědcem vybral být umělcem, protože alternativní kýžená dráha byla cosi jako filmový režisér nebo scenárista. Ale to už je passé.

Prof. Jiří Drahoš, chemik
Možná dějiny výtvarného umění nebo dějiny architektury. Já jsem jako student přišel v roce 1967 do Prahy z venkova. Praha mě fascinovala. Zhlédl jsem kdejakou výstavu, brouzdal jsem Prahou a díval se na úžasné stavby. Takže dějiny umění by mě docela lákaly.

Prof. Helena Illnerová, fyzioložka
Možná, že bych bývala radši dělala medicínu, protože bych potom dělala výzkum třeba v klinickém oboru. Kdyby mi zrovna nešel ten výzkum, tak bych mohla mít minimálně radost, že se mi třeba daří léčba pacientů. Nebylo by to jen na výzkumu jako takovém. Dále by mě bývala byla určitě bavila historie. Ale byla taková doba, že jsem se do té historie radši nevrhala.

Prof. František Čermák, jazykovědec
Asi bych si nevybral žádný jiný, jakkoliv mě ovšem zajímá řada především dalších exaktních oborů.

Dr. Jiří Grygar, astronom
Přemýšlel jsem o tom dost často, protože pochopitelně špičkových oborů je dneska mnoho. Mně by náturou nejvíce seděla geologie, protože je astronomii asi nejblíž. Tím, že Země je kosmické těleso, je příkladem čehosi, co je dneska velmi populární, totiž exoplanety. Z toho bych se radoval.

Marie Curie-Skłodowska na fotografii, pořízené někdy na přelomu 19. a 20. století, zcela jistě před rokem 1907.

Prof. Eva Syková, neurovědkyně
To, co by mě třeba ještě dneska zajímalo, je antropologie neboli vývoj lidského pokolení. Jak vlastně vznikl člověk? Jak z těch lidoopů – jestli to tak vůbec bylo – vznikl člověk rozumný, homo sapiens. To je pořád velkou otázkou. Trošku se to pořád mění a jistě je tam ještě dost co zkoumat: abychom zjistili, co byl ten kruciální moment v tom, že právě člověk začal přemýšlet, mít svoji řeč, komunikovat a vytvářet celý moderní svět.

Prof. Jaroslav Nešetřil, matematik
Nevím, já bych si asi vybral matematiku. Matematika na druhé straně je život sám, ačkoliv si to mnoho lidí nemyslí. Mohl bych dělat něco jiného. Například architektura je pěkná a líbí se mi. Možná bych to uměl, kreslit už umím...

Prof. Jiří Bičák, teoretický fyzik
Patrně dneska biologii nebo mikrobiologii, biologii jdoucí víc do hloubky. Já si myslím, že je tam mnohem víc věcí, které bezprostředně můžete zkoumat i experimentem. Další věc je ta, že tam samozřejmě můžete mít ten bezprostřední pocit, pokud se vám podaří něco, co třeba po čtvrtstoletí opravdu pomůže nějak lidem. Může to být příjemný pocit z čistě humánní stránky.

Prof. Jan Pirk, chirurg
Vědní obor mimo medicínu? To je těžké. Možná, že by to byla otázka vesmíru, astronomie. Protože je to něco neuvěřitelného. Představit si takovou věc, jako je velký třesk a to, že před velkým třeskem nebylo nic, protože nebyl čas. To je něco tak strašně zajímavého, že by to skutečně asi člověka naplnilo.

autoři: Petr Sobotka , mas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.