Vápník zapracujte do půdy ještě teď

Je také mírně zavlaženo skoro všude po naší krajině a povrch půdy se dá na záhonech i v trávnících posekaných docela lehce prohrábnout buď železnými hráběmi nebo mělce vidlemi.

Podzimní vápenaté přihnojení

K podzimnímu období nepatří hnojení, které podporuje růst rostlin, tedy dusíkaté, fosforečné ani draselné, nehodí se ani to drahé kombinované v NPK, Cererit a další, to už je dávno skončeno. Ale půda bude stále potřebovat dlouhodobou zásobu vápníku pro plnou úrodnost.

Dostupnost v půdě pro rostliny

V rostlinách i v půdě je jeho obsah různý, ale je tam vždycky. Jeho úbytek je pomalý, doplňuje se jak hnojivy přírodními, tak i průmyslovými. Do pěstitelské praxe patří znalost hnojení se všemi živinami (dusíkem, fosforem, draslíkem, mikroprvky, organickými zbytky (včetně vápníku).

Saturační šáma, jemně mletá, sušená. Obsahuje 35 - 45% vápníku|foto: Stanislav Peleška

Náročnost rostlin na vápník

Z běžných zahradních rostlin jsou nejnáročnější peckoviny, potřebují zásaditou půdu s pH mezi 7,5 až 8,5. Jádroviny jsou mírně nad neutrální hodnotou pH od 7,0 do 7,5. Bobuloviny a většina zelenin musí mít půdu mírně kyselou s pH 5,0 až 6,5: ty tedy nevápníme, ani vápenec nesmíme dávat do kompostů.

Vápenatá hnojiva

Nejběžnější je jemně mletý vápenec, event. vápenec dolomitický. Vápník je i v kombinovaných hnojivech, také v různých kalech: saturačních a odpadních, tekutých i sušených. Dáváme je vždycky na podzim až do začátku prosince než půda promrzne a zasněží se. Skutečné vápnění děláme 4 až 5leté jádrovinám, 2 až 3leté peckovinám v dávkování: jádroviny: 2 kg na 100m2, peckoviny: 3 až 4 kg na 100m2