Válečná fotografka a dokumentaristka Jarmila Štuková: V Bangladéši je šití oděvů ještě dobrá práce
My a ti druzí. To je název její současné výstavy fotek. „Je spousta témat, o kterých bych ráda mluvila. Vybrala jsem šest a bylo to těžké,“ popisuje. Co ji pořád táhne do Iráku? Proč tam jezdí znovu a znovu? A potřebuje k tomu pořád ještě povolení od úřadů? Jak se v Iráku starají ženy o svůj zevnějšek? O čem je její film Moje nová tvář? Na které svoje projekty by ráda upozornila?
S výběrem fotografií na výstavu prý hodně pomohla kurátorka Alžběta Krajčíková a základem byla otázka, proč by se měl bohatý Západ zajímat o to, co se děje na Blízkém východě či v Africe.
„Protože na tom často participujeme. Baví mě otevírat tato témata. O něčem si tady něco myslíme, ale ono to může být jinak,“ vysvětluje dokumentaristka Jarmila Štuková.
Třeba šití oděvů a dětská práce v Bangladéši. Tvrdí se, že jejich nakupováním otrockou práci podporujeme. „Pak tam ale přijedete a vidíte skládky, na kterých děti třídí odpad. Nebo tavírny plastů, které jsou toxické. Takže když se bavíte s místními, řeknou vám, že šití oblečení je ještě dobrá práce.“
„Názorová sveřepost mě mrzí a za těch 20 let, co dělám svoji profesi, se ukázalo, že to může být i nebezpečné,“ uzavírá v Blízkých setkáních dokumentaristka Jarmila Štuková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
