Václav Malý: Žít podle svatého Václava by měli i dnešní mocipáni
Proč je svatováclavská tradice pro náš národ tak důležitá? Světící biskup pražský tvrdí, že ten kdo nezná svou historii, nemá budoucnost.
„Lidé dnes žijí pouze přítomností. Neuvědomují si, že navazujeme na století dob dobrých i svízelných. Jen ten, kdo má alespoň dějinný rozhled, taky dokáže jinak vnímat i současnost,“ říká Václav Malý. Jaký byl náš patron doopravdy?
Moc jen svěřená
Byl to dědic zemí českých a každý z jeho panovnických následovníků pak podle biskupa vždy dobře vnímal, že pouze na Václava navazuje. „Stejně na tom byl i Karel IV., kterého si tady lidé hodně považují, ale on hodně pracoval na obnově svatováclavského poselství. Žil ale v úplně jiné době, takže je jakkoli poměřovat vlastně vůbec nejde.“
Panování kníže vnímal jako moc svěřenou, což by mělo být aktuální i pro naše politiky. „Ti, co se dnes účastní moci, by si měli být vědomi, že nejde o jejich vlastnictví. Moc jim byla pouze svěřena! Žít a jednat by tak měli ve Václavově duchu.“
Kníže Václav byl synem knížete Vratislava (mladšího syna Ludmily a knížete Bořivoje I.) a Drahomíry, dcery knížete Havolanů (polabští Slované).
Bojoval s padlými mravy
O životě Václava, který se narodil se zřejmě v roce 907 a zemřel 28. září 935 (některé prameny hovoří ale až o roku 929), se ve spolehlivých dobových kronikách mnoho nedozvíte. Podle legend to byl muž na svou dobu velmi vzdělaný, s velkým rozhledem. Byla to pohanská doba, ve které bylo zcela běžné, že ani panovník neumí číst nebo psát.
„Byl to muž, který do svého srdce přijal křesťanství. Tím ale taky narazil. Klidně se postavil proti tehdejším padlým mravům velmožů, kteří jen zneužívali moc, utiskovali poddané a sami žili velmi hýřivým, nemravným životem.“ Václav proti nim bojoval a svěřené knížectví kultivoval. Stavěl kostely, místa azylu a duchovního povznesení.
Jako nositel jeho jména si z jeho života beru tři věci: vláda je člověku pouze svěřena, důležitá je stálá kultivace mezilidských vztahů a panovník musí v každé době jednat hlavně zodpovědně, bez pokušení k ovládnutí budoucnosti.Václav Malý
Zrádce? Velký nesmysl
Nejvíc sporné je ale jeho rozhodnutí o „poddání se“ císaři Jindřichovi, které se občas označuje za „přijetí Čech v léno“. „Taky byl za toto rozhodnutí, které mu dodnes vyčítají, zřejmě zavražděn. Byl to ale realista, který nechtěl knížectví ohrozit nějakým rozpadem. Rozhodně není zrádce, ale zodpovědný kníže.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
