Václav Cílek: Problém dolu Turów jsme nechali dojít k úplnému konci. A teď to zoufale řešíme

Polsko na základě dohody poslalo na české účty 45 milionů eur jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v závislosti na tom stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Čtěte také

iROZHLAS

Spor o Turów bychom vyhrát nemuseli. Dohoda je to nejlepší, čeho šlo dosáhnout, tvrdí Martin Smolek

Podle některých aktivistů a zástupců dotčených obcí však není dohoda pro Českou republiku výhodná. Hájí ji naopak ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Podle ní jde o jediný správný nástroj na ochranu našeho životního prostředí.

„Problém kolem hnědouhelného dolu Turów, který je hluboký 230 metrů a rozkládá se na ploše 30 km², existoval už před 15 lety. Už tehdy se mluvilo o odvodňování českého území. Takže jde o záležitost, kterou jsme nechali dojít k úplnému konci. A teď to zoufale řešíme,“ nešetří kritikou v pořadu Jak to vidí... geolog a popularizátor vědy Václav Cílek.

Na vině těžba a geologie

Navíc je ve hře spousta neznámých. Například se přesně neví, jak dlouho se bude těžit. „Pravděpodobně to ale bude kolem 10 let. Poté by se měl důl postupně začít zatápět. To, že dochází k odvodnění české krajiny, se ale vědělo už před 15 lety.“

Čtěte také

iROZHLAS

Polsko zaplatilo 45 milionů eur za škody z těžby v Turówě, Česko stáhlo žalobu u Soudního dvoru EU

Už tehdy se podle geologa ukazovalo, že hlavní zlomy, které jdou paralelně se hřbetem Lužických hor, mají spíše těsnicí funkci. Příčné zlomy ale naopak vodu propouštějí. „Výška krajiny na české straně plus hloubka dolu dohromady tak vytvářejí spád několika desítek atmosfér, takže doopravdy dochází k odvodnění, které je navíc dvojího typu.“

Jednak jsou na vině povrchové ledovcové sedimenty, které mají mocnost až 80 metrů. V tomto horním horizontu se zdá, že je odvodnění velmi rychlé. „A pak je tu dolní horizont 230 metrů hluboko, který je pravděpodobně vázaný na příčné zlomy a zároveň na stará písčitá a štěrková koryta, která snáz odvádějí vodu.“

Možnosti řešení

Ve snaze zabránit dalšímu vysoušení české krajiny se Polsko zavázalo vystavět podzemní hydraulickou bariéru. Mimo jiné má polská strana také v plánu postavit nadzemní zalesněný val, bude monitorovat hlučnost, světelné znečištění, prašnost, poklesy půdy a stav podzemní vody. Česká strana zase získá přístup k polským údajům o těžbě. Pomohou tato opatření?

„Val tomu moc nezabrání, když vám v hloubce 20 metrů prosakuje voda starým korytem řeky,“ pochybuje Cílek. „Myslím si ale, že Poláci dělají všechno proto, aby nás přesvědčili, že dělají maximum, ale příroda je prostě proti nám. Jediné, co se s tím dá dělat, je vytvořit dobrou síť místních vodovodů.“

Podle geologa se ale nesmí opomíjet ani pohled polské strany. „V dole Turów pracuje okolo 4000 lidí. Na teplu z elektrárny, která je zásobovaná místním uhlím, je závislých přibližně 80 000 domácností. Jakékoli uzavření dolu by tedy znamenalo obrovský sociální problém.“