Přepis: Jak to vidí Václav Cílek – 23. února 2022

23. únor 2022

Hostem byl geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté. Dobrý den přeje Zita Senková. Naladili jste si pravidelný rozhovor o dění kolem nás. Dozvíme se, jak některé události vidí Václav Cílek, geolog, popularizátor vědy. Dobrý den. Děkuji, že jste si našel čas.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme dohodu české vlády s Polskem o dole Turów, ochrání zdroje vody na českém území a zabrání ničení přírody? Jak se budou vyvíjet ceny dřeva. Jak to vypadá na aukci dřeva? Bude za 20 let dostatek papíru? A jaká je budoucnost českého a moravského lesa, přeji nerušený poslech. Polsko na základě dohody, kterou počátkem února uzavřelo s vládou premiéra Petra Fialy, poslalo na české účty 45 milionu eur, jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. Pane Cílku, je to dobrá dohoda? Ona se vlastně okamžitě po uzavření stala terčem kritiky. Podle některých aktivistů a některých zástupců dotčených obcí není dohoda pro Českou republiku výhodná. Hájí jí naopak ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, podle které je to jediný správný nástroj na ochranu našeho životního prostředí. Jak to vidíte?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No víte, já vám řeknu osobní zkušenost. U Túrowa já jsem byl někdy před 12 nebo 15 lety. Kde už existoval problém odvodňování nebo ztráty vody na českém území. To znamená, je to záležitost, kterou jsme nechali dojít jako vlastně skoro všecko k úplným koncům, že jo, a pak to nějakým způsobem zoufale řešíme. Je dobrý si uvědomit, že ten povrchový důl je hluboký nějakých 230 metrů. Je to 30 kilometrů čtverečních. Je to dopravdy jako obrovská záležitost. Těžit se má, nikdo neví, jak dlouho. Pravděpodobně okolo 10 let a pak se ten důl má postupně začít zatápět. A teďka z geologického hlediska už před těmi 12 či 15 lety se ukazovalo, že ty hlavní zlomy, který jdou paralelně tím sudetským směrem se hřbetem vlastně Lužických hor, mají spíš těsnící funkce. Ale ty příčné zlomy, jo na ně kolmé naopak tu vodu propouští. A ono, když si vezmete hloubku dolu 230 metrů a na našem území jsou ty výšky nadmořské minimálně 300 metrů a místama 400 a někde i víc. Tak to vlastně vytváří spád několika desítek atmosfér. To znamená doopravdy dochází k odvodnění. A jestli ještě teda to můžu říct, tak to odvodnění je dvojího typu. Jednak úplně na povrchu zanechal ledovec štěrky a písky. Ono je to docela jako fascinující. Protože můžete přijít k pískovně u Hrádku nad Nisou a tam sbírat pazourky jo, severský, severský červený žuly. Dokonce jantar tam byl nalezenej a podobně. To je prostě, to jsou ledovcový sedimenty. A ty mají mocnost až 80 metrů. A tam se zdá, že to odvodnění je velmi rychlé. To je ten problém obce Uhelná jo. To je ten, ten horní horizont. A ten dolní horizont třeba 200 metrů hluboko v tom dole ten je pravděpodobně vázaný na ty příčné zlomy. A zároveň na písčité proplástky. Prostě stará koryta, která snáz jako odvodňují vodu. Jo to znamená ten vliv dolu Turów na naše území prostě nějaký je a jako vysušuje ho. Ale nevidím v tom problém, který by nešel řešit z hlediska obcí místním vodovodem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Polsko se zavázalo, že postaví podzemní hydraulickou bariéru, která zabrání tomu dalšímu odtoku podzemní vody z České republiky, že také postaví nadzemní zalesněný val. Bude monitorovat hlučnost, světelné znečištění, prašnost, poklesy půdy a také stav podzemní vody. Česká strana získá zase přístup k polským údajům o samotné těžbě. Jsou tato opatření, pane Cílku, z vašeho pohledu dostačující? Bude ta, může ta podzemní bariéra fungovat, ochrání to zdroje vody na našem území?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
My si ještě musíme uvědomit polskou pozici. Jo to znamená v dole Turów pracuje okolo 4000 lidí. Teplo z elektrárny zásobované místním uhlím zásobuje prostě obrovskou část regionu. To znamená na dole Turów nějakým způsobem přímo či nepřímo závisí okolo 80 tisíc lidí. To je jako kdybysme my, kdyby nám Němci řekli, odstavce já myslím několik, ale Mostecko například jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to nezbytné vlastně pro tu polskou stranu, když se.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podíváme na to z jejich pohledu.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně klíčové pro zajištění energetické bezpečnosti země?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Nějakých 5 % produkce polské elektřiny pochází z toho Túrowa. Takže to je polská strana a nic moc s tím jako nenaděláme, protože jakékoliv uzavření dolu by byl doopravdy prostě velký sociální problém. No, ale teďka jako z té české strany. Val tomu moc nezabrání, i když vám v hloubce 20 metrů prosakuje prostě voda nějakým starým korytem řeky, který dneska je tvořen třeba štěrky nebo písky. Rozdíl výškový, dejme tomu 500 metrů, prostě pravděpodobně ta clona vrtu bude neúčinná. Já si myslím, že Poláci dělají všechno pro to, aby nás a Evropskou unii přesvědčili, že dělají všechno pro to, co mohou dělat. Ale já si myslím, že ta příroda je vlastně proti nám. A to jediné, co se s tímhle tím dá dělat, je doopravdy prostě vytváření místních, sítě místních vodovodů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy byl ten správný čas, kdy šlo pozastavit vlastně celou tuhle tu záležitost?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ono se o tom mluvilo poměrně dost naléhavě před 10-15 lety. Pak, jak to bývá, že jo, to usnulo. Jsme taky na Libereckém kraji, který je tak jako mikropoliticky turbulentní záležitost. Tady je vlastně obtížný soudit jo. A do toho vlastně ještě přišlo to nedávné sucho. To znamená, na tom suchu, které já nevím pozoruji obec Uhelná, se určitě podepisuje jak klima tak ten důl, ale zdá se, že ten důl mnohem víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké je teda řešení, možná už jste to částečně popsal?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ono je to naštěstí poměrně málo obydlený kraj jo. Takže to je jako celkem výhoda. A to řešení já vidím doopravdy ve vybudování dobré sítě místních vodovodů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Stoupají nejenom ceny ropy či zemního plynu, ale také dřeva. Jeho cena zažívá od jara 2021 bezprecedentní výkyvy na evropských trzích, ale i ve Spojených státech či například v Číně. Příčinou je loňské oživení světové ekonomiky po první vlně covidové pandemie. Stavebních fošny a další dřevěné výrobky zdražily za poslední rok na dvojnásobek ba trojnásobek původní ceny. Pane Cílku, jak se asi budou vyvíjet ceny dřeva?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Tohle je jako všechno ostatní ošidná otázka, protože ceny dřeva jsou spjaty nějakým způsobem s cenami ostatních energií. A to, co mají teda výrazně odlišného, je, že dřevo je místní zdroj. Takže funguje často samozásobitelským způsobem. A dokonce prostě lesníci říkají, ano za náma začínají chodit místní lidi a říkají ano, dejte nám prostě hektar lesa. My si tam vytěžíme za takovou a takovou prostě cenu to dříví, které vy nebudete potřebovat. To, co mě teďka v poslední době hodně zaujalo, byla aukce dřeva v Deblicích. Obec na rozhraní Středočeského a Východočeského kraje. V podstatě v Polabí, mě to vlastně úplně okouzlilo jo, že prostě přijdete do místnosti a na stole leží katalog. Tam je nějakých 1600 položek. Vždycky je tam napsáno, odkaď to dřevo je, co je to za dřevo. A nějaké číslo a vyvolávací cena. A ty vyvolávací ceny tam jsou u těch, já nevím, dubů, buků, rezonančního dřeva smrkového, to dejme tomu začíná na čtyřech tisících za kubík teda musím říct. Končí okolo 10 tisíc korun za kubík. Ale přitom to dobré dřevo z těch silných kmenů klidně je schopno dosáhnout až 17 tisíc za kubík. A teďka tam v průběhu tří dnů tam jezdí lidé. Často jsou to Poláci, že jo. Často jsou to Němci. Tady opět je situace, jakou známe já nevím s produkce mléka, že vyvážíme mléko a dovážíme sýry. Tady vyvážíme dřevo a dovážíme nábytek jo. Takhle, když to řeknu jako zjednodušeně. A ti lidé chodí po takové velké ploše, úplně obrovské ploše, že jo a ty kmeny prohlížejí. Je to vlastně hrozně zajímá. Mně se tam ještě líbilo taková jako folklorní záležitost jo. To ještě musím zmínit, když jsem v osmdesátých a ještě v devadesátých letech často jezdil na Slovensko a stavoval jsme se na lesních správách. Tak jako rituál byl, vždycky se začínalo spišskou borovičkou. Teprve pak se s váma lidi bavili. Poté, co jste si přiťukli. No a tady přijdete do té dražební místnosti, spíš kanceláře, že jo a z lednice vytáhnout PET láhev prostě s dobrou slivovicí. Nalejou vám slivovici, ono taky, že jo venku je zima a tak dále. Tak to je takové jako hrozně pěknej ty dražby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo se účastní těch dražeb, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Těch dražeb se účastní výrobci hraček, výrobci parket. Jo často jsou to lidi, kteří hledají jeden určitý odstín dřeva nebo nějakou velikost dřeva, prostě průměr teda kmene na nějakou prostě náročnější výrobu. Takže je to široká škála lidí. A mně se na tom právě líbí to, že na těchhle těch aukcích můžete postupně zavádět nové dřeviny, jako třeba lípa někdy bývá jo. S topolem se neobchoduje. Tam jsou ty ceny pod dva tisíce korun za metr krychlový. To se jako nevyplatí, dávat vlastně na ty aukce. Jo, ale umím si představit, že časem tam prostě přibudou další dřeviny, já nevím na výrobu tužek a tak. A že tyhle ty aukce můžou docela dobře podpořit místní výrobu, místní malou, prostě místní malý průmysl. Něco, co známe z devatenáctého století nebo ještě z První republiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co zajímavého se třeba na té aukci v Deblicích, na které jste byl, pane Cílku, vydražilo a za kolik, jestli to teda není tajemství?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ne, ne, ne není. Já si myslím, že ty, že výsledky aukce jsou běžně jako, jako přístupné. Mě tam nejvíc zaujaly právě ty pěkné velké staré duby s cenami od 12 do 17 tisíc korun za kubík dřeva. Ale to se bavíme o ušlechtilém dřevu jo. To se nebavíme vlastně o palivovém dříví. Hrozně zajímavá byla následující exkurze právě do doubrav Polabí s lesníkem Martinem Polívkou. A tady jsme zase u cen dřeva prostě jako jinak, že jo. Ty doubravy jsou nejsložitější pravděpodobně na, na obnovu lesa na, na vypěstování. Protože oni vytvářejí třeba na metru čtverečním takovou spleť malých semenáčků. Těch tam může být 50 nebo 70. A vy to musíte z každého metru čtverečního nakonec těch 50 jako vystříhat, že jo a zůstane jeden životaschopný. Jo, a to co je důležitý teda i z hlediska cen dřeva je to, že na kácení dřeva seženete českého dřevorubce. Ale na obnovu dřeva už většinou musíte mít Ukrajince nebo Slováka. Ale lidi, který se v tom vyznají. A i tak vám taková probírka, která vás dřív vyšla třeba na 7 tisíc korun za hektar, teďka vychází na, třeba na 15-17 tisíc korun za hektar jo. To znamená, to co jasně vidíme, je mnohem, jsou mnohem větší finanční nároky. Ale i ty lidi to musí umět, musejí to znát na obnovu dřeva, na obnovu lesa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se díváte na pálení dřeva na energetické účely?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Tohle je velké téma. A víte my máme tu chalupu v těch severních Čechách. A když posloucháte vlastně hovory lidí, tak vlastně nikoho nezajímají nějaký problémy, jestli máme svobodu, se očkovat nebo neočkovat. Tam prostě lidi nejčastěji slyšíte, říkají, já jsem na mrtvici z toho, kolik stojí to dřevo a jak jde uhlí nahoru jo, hlavně brikety. Já to znovu zopakuju. Prostě na plynofikováno není víc jak milion domácností a nebude pravděpodobně. To znamená milion domácností 2,3 milionu lidí závisí na místním dřevu nebo briketách. Já nevím, jestli tato vláda má nějakou představu, jak to bude s briketami, až Němci prostě skončí, skončí s jejich výrobou,. Doopravdy to je jako problém, který se týká dvou milionu lidí teda. Zdá se, že vůbec jako nikoho jako nezajímá. Takže já jsem si i říkal, že to bylo doopravdy dobrý udržet, jak jsem o tom už víckrát se bavil menší domácí těžbu uhlí a zajistit prostě brikety z vlastních zdrojů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká republika je podle dat Eurostatu v posledních letech největším uměním exportérem dřeva a to před Německem Polskem, které rovněž zasáhla kůrovcová kalamita. Od roku 2015 je náš export téměř trojnásobný. Co máme, pane Cílku, z kácení našich lesů? A je vlastně, podotázka, kůrovcová kalamita už za svou kulminací?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Tak nejdřív k tomu kůrovci. V posledním roce, roce a půl se kůrovcová kalamita zpomalila, když se bavíte zase lesníky, říkají my nevíme, obáváme se toho. Že jsme jenom získali nějaký čas, nějaký oddechový čas. A že kůrovcová kalamita v dalších letech bude pokračovat. Závisí to nejvíc ze všeho na počasí. Prostě na tom, jestli budou suchá léta, jara až podzim takhle. A kolik bude vlastně generací kůrovců. To znamená kůrovcové nebezpečí není za náma. Určitě není prostě zažehnáné. V dobách před kůrovcem, my jsme těžili něco okolo nějakých 10 milionů kubíků. V dobách kůrovcem okolo 30 milionů kubíků dřeva ročně. Hodně se vyváží prostě právě do Číny. Víte, tady se doopravdy projevuje furt jako negativně, to čemu se dřív říkalo přidružená výroba. To, co potřebujeme v českém zemědělství, v českém lesnictví a všude. To znamená ty malé místní provozy, které doopravdy budou zpracovávat aspoň část, jako ušlechtilejší část dřeva, tak ale teďka jako energetika. Česká republika má k dispozici ročně pravděpodobně okolo 2 milionů kubíků štěpky. Ta štěpka se dá využívat různým způsobem. Jo ale na to, na to pálení je prostě poměrně jako, jako dobrá. Je dobrá v okamžiku, kdy se vozí, dejme tomu přes jeden okres jo. Vedeme o tom velkou diskuzi, tak jako maximum je tak těch 150 kilometrů. Ale rozhodně prostě vozit štěpku nebo dřevěný brikety z Estonska do Británie, jak se teďka děje, není žádná velká ekologická výhra teda. I když je to takhle tímhle tím způsobem jako prezentováno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou environmentální stopu má dřevo?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Emise ze dřeva, když to přepočtu na teplo, protože vyrábět ze dřeva elektřinu spalováním, to znamená nějakou parní turbínou, to nevychází dobře ekonomicky. U toho dřeva navíc potřebujete mít jednotnou sázku jo. To znamená, pokud možno podobnou směs různých dřev, že jo a hlavně musí být suché nebo musí mít prostě vlhkost nějakým způsobem danou, aby nekolísaly výkony této turbíny. Dřevo bude víte jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sůl nad zlato?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ano, ano dřevo, když si spočtu na energetický zisk, tak je to víc než vodní energie, že je to vítr a fotovoltaika v současné podobě. To znamená, je to významný, doopravdy jako významný zdroj energií, tepla zejména. A je nenahraditelný právě z hlediska těch samot, vesnic a těch, těch drobných lidí rozptýlených vlastně po celé České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale co bude znamenat vlastně skutečnost, že v tuzemských lesích podle všeho dochází odpadní dřevo, které je vhodné právě k tomu energetickému využití?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, toho odpadního dřeva je stále jako dost a dokonce se stává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže nemusíme se toho nějak obávat? Nebo není to tak závažné?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Ono je to kraj od kraje vlastně různé jo. V současné době třeba břízy, jo často se nechávají normálně zetlít. Ani se prostě z lesa jako neodvážejí. To znamená, ta nouze ještě není. Ale už dochází k tomu, že řada lidí se vypíná od plynu jo. A vytahuje prostě starý kotel na dříví a začínají opět topit dřívím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude třeba za 20 let dost papíru, pane Cílku? Troufáte si to odhadnout? Lze to na základě možná i toho, co jste popsal, celou tu situaci s dřevem nějak predikovat?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Situace se dřevem je obtížně predikovatelná. Ty ceny teďka jsou doopravdy jako lepší. Taky díky vývozu do Číny. Jo musíme si ale taky uvědomit, že velké množství našeho dřeva končí v Rakousku prostě na velkých pilách, které mají vlastně ty dobré technologie. To znamená, my jsme taky proto, že jsme de facto trošku jako v pozici kolonie, tak vyvážíme ty suroviny, že jo a dovážíme vlastně to pěkné zboží. Ale to, co je důležité z hlediska cen dřeva je, že tam je soutěž mezi energetickým dřívím, stavebním dřívím a dřívím, které je využitelné na papír a všechno závisí o tom, jak se budou odvíjet ceny, ať už papíru nebo stavebního dříví.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Václav Cílek. Modlím se k tobě strome zelený, ať tebe pánbůh dobrým odmění. Tak tato česká lidová slovesnost z devatenáctého století je v úvodu obsáhlé monografie o českém a moravském v lese o jeho budoucnosti. Vy jste se, pane Václave Cílku, spolupodílel jako autor i jako editor. Je to tým 25 autorů a vlastně mapujete počátky, současný stav i výhled do budoucnosti, co se týče našeho lesa. Je to dobrých 450 stran. Mohu-li prozradit, jak bude český a moravský les vypadat?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Kniha vyjde za měsíc, jo, a jak bude český a moravský vypadat vlastně nikdo pořádně neví, protože velkým hráčem a největším hráčem je pochopitelně klima. V každém případě to vypadá tak, že se loučíme se smrkem v těch nižších polohách. Jo smrku je dneska víc jak 50 %. Asi ho vždycky bude nebo v dalších letech ho bude určitě více jako 30 %. Budoucnost právě bude asi do značné míry patřit dubům a dalším dřevinám. Duby, jak jsem řekl, jsou velmi obtížné prostě na pěstování. Dneska pravidla hry určuje jenom klima, ale škůdci. Jo a my jednak dovážíme škůdce z ciziny. To je taková ta migrace, že jo těch druhů. Jednak některé staré dávné druhy Chroust maďalový a já nevím co všechno dalšího, začíná masivně napadat prostě oslabený les jo. To taky nikdy nebylo. A potom vlastně asi největší problém, myslivci to neradi slyší, je přesvěření, protože podle národní inventarizace lesů je poškozeno víc jak 50 % stromů nějakým ohryzem, otloukáním a tímhle tím vším. A když ta jizva větší, jak 20-25 centimetrů, tak prakticky vždycky tam do toho vchází nějaký houbový patogen. Jo to znamená budoucnost lesa závisí na několika faktorech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lese se plánuje na 100 let dopředu. Jak se plánuje něco takového?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
To jsou plány obnovy, že jo, ale je právě jako velká otázka, co s tím udělá klimatická změna. Ale na druhou stranu, ať nejsme jenom u takovýho jako strojového přemýšlení o stromě. Rostliny, ale zejména stromy mají něco, čemu se začíná říkat kognitivní schopnosti. To znamená, mají schopnost vyhodnocovat situaci. V infračerveném světle vidí okolní stromy. Mají nějakou kumulaci zkušenosti. A třeba ty smrky zrovna patří mezi hodně chytré dřeviny jo. Takový, že tam jako cítíte, že jsou schopný se přizpůsobit, se přepnout prostě na, na jinej model. Takže, když máte strom, který už vyrůstá vlastně v hodně suchých podmínkách, umí hospodařit i se suchem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli byste možná popsal, jak takový plán vypadá, ten projekt samotný?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Tady budu maloučko tápat jo. Ale v podstatě je předepsáno složení dřevin, které mají být v daném lesním dílce. Já to řeknu takhle, ne určitě, protože do toho vlastně do detailu nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V té monografii tím hlavním motivem je budoucnost toho lesa, co pro ni můžeme udělat dnes tato generace, která žije právě nyní?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Víte, s tím lesem musíme zacházet jako velmi jako opatrně. A co můžeme udělat. Ono nám především schází pozorování, jaký les máme a jak, jak reaguje. Dneska ti hajní ne všichni jo, ale mnozí z nich prostě se starají o několik set hektarů lesa. Nemůžou to vlastně obejít. Jo to znamená základní práce hajného je chodit po lesa a všímat si, co se tam děje. A podle toho reagovat. A často je to místo od místa jo. To znamená, není nějaký univerzální, prostě návod, je tady jenom to, že to musíte obchodit teda a je to něco podobného jako staré české přísloví o poli, které říkalo, dobře se tomu poli rodí, po kterém hospodář chodí. Takže chodíte, díváte se a odstraňujete, řekl bych, zejména prostě ty nešvary, které tam vidíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V souvislosti s tím nárůstem cen energií se ptáme, jak vlastně omezit naši závislost na dodávkách třeba zemního plynu, ale i dalších surovin. Často hovoříme nebo splňujeme potravinovou soběstačnost. Lze hovořit i o jisté soběstačnosti lesa nebo dřeva?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Helejte se, určitě se dostáváme do situace jako evropská civilizace jako Česká republika, že ty zdroje se nám začínají vymykat vlastně z ruky. To znamená, je dobré mít nějakou politiku soběstačnosti, energetické, potravinové, ale taky dřeva jo. A vždycky ta strategie je taková, že nejdřív naplníte potřeby daného státu. A teprve co je navíc, tak za nějakých podmínek dalších vyvážíte.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak nakládáme se dřevem?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Je to zase kus od kusu, místo od místa. Víte, tady není ani jednoduchá ani nekonfliktní otázka jo. Protože, když tuhle tu otázku položíte několika lesníkům, tak se možná nebo pravděpodobně se pohádají. Protože tam jsou buďto ty, ten hospodářský aspekt. Jo to znamená stromy nejlépe rostou v nějakých monokulturách poměrně hustých, aby se draly za sluníčkem a vyrostly vlastně rovné. Ale to má za důsledek třeba ničení lesních půd nebo degradace vlastně lesních půd. No a jiní zase lesníci, že jo vidí, že jediná možnost je smíšený les, pokud možno vícevěký smíšený les. Pravděpodobně z ekonomických důvodů, které jsem vysvětlil, když jsem se bavil o těch Ukrajincích a Slovácích, kteří pěstují české lesy, že jo. Tak na to nemáme ani lidi, ani prostředky pořádně jo. Takže pravděpodobně nějaký kompromis bude v kotlících. To znamená ve skupinách stromů prostě, pár arů monokultura jo třeba smrková, utopená v listnatém lesa a o kus dál další vlastně ostrůvek nějakého jiného lesa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně by další zvyšování těžby dřeva bylo v rozporu s udržitelným hospodařením v lesích. A vlastně s naplněním jednoho z cílů evropského Green Dealu, takzvané zelené dohody. Co s tím, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
My jsme maličko pasti. Protože musíme těžit to kůrovcové dřevo a zároveň nám stárnou ostatní porosty. Situace je ještě navíc taková, že u těch stárnoucích porostů, právě poškozených třeba zvěří, dochází k tomu velkému rozvoji vlastně těch houbových patogenů. To znamená, to dřevo začíná, začíná hnít jo zvenku i zevnitř vlastně. Jo, takže kůrovec sice zvyšuje těžby dříví, ale zabraňuje jo, protože už nejsou na to kapacity správnou péči o zbytek lesa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Platí a vracím se k vaší nové monografii, nevstoupíš dvakrát do stejného lesa, jak se píše v úvodu?

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
No helejte se, určitě tohle to platí, protože ten les je živý organismus. Vyvíjí se, mění se a v téhle té době, kdy se vyvíjí a mění všechno, tak se prostě mění i český rybník i český les, nejenom prostě politika a ekonomika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje geolog a popularizátor vědy Václav Cílek. Děkuji za váš čas, za vaše informace a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Václav CÍLEK, geolog a popularizátor vědy
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.