Václav Cílek: Požáry začínají být globální problém. Šíření ohně u nás zabrání jen pásy listnatých dřevin

Masivní požáry v Austrálii způsobily přírodní katastrofu téměř apokalyptických rozměrů. Hrozí, že se budou opakovat? A jak dokážou požáru odolat naše lesy?

„Australského lesa je poměrně málo a je vázán na pobřeží, zbytek kontinentu je poušť. Takže když shoří oblast o velikosti Anglie nebo větší než Portugalsko, je to doopravdy velký zásah,“ vysvětluje Václav Cílek.

V pořadu Jak to vidí Cílek připomíná, že kromě Austrálie hořelo také v Řecku, Finsku, Švédsku, Rusku nebo Indii a Indonésii. Podle něj začíná jít o globální problém.

Plameny, blesky, vítr a kroupy

Obří požáry sužují Austrálii

„První důvod je ten, že lesy jsou většinou nečištěné, mají hodně podrostu, který se nezpracovává. Druhá a možná ta nejhlavnější příčina je sucho, které bylo v případě Austrálie pekelné.“

Navíc dým z rozsáhlých požárů se kumuluje ve vysokých mracích, které vypadají jako po výbuchu sopky. Po jejich obvodu, na rozhraní teplého a studeného vzduchu, vznikají blesky, které třeba o 30 km dál zapálí další kus lesa.

„Proti tomu je člověk skoro úplně bezbranný.“ Dalším jevem, který v Austrálii pozorovali, byla ničivá ohnivá tornáda. S požáry souvisí i silný vítr a následné silné bouřky s kroupami, které zasáhly kontinent po mnohaměsíčním suchu a způsobily další nedozírné škody.

Buk nehoří prakticky vůbec

Riziko požáru s pokračujícími suchými roky a letními vlnami veder roste i u nás. Šíření lesního požáru v našich podmínkách mohou zabránit jen pásy listnatých dřevin, které ohni vzdorují lépe než smrkové monokultury, vysvětluje Cílek. V tomto směru je kůrovcová kalamita nejlepší protipožární ochrana, dodává s nadsázkou.

Další témata rozhovoru: ekonomické fórum v Davosu; Německo bez jaderné energie.

Odebírat podcast

Související