Václav Cílek: Hlas médií a veřejnosti se rozchází. Kdo nahlas řekne něco špatného o uprchlících, je hned označený za fašistu

„Uvědomil jsem si, hlavně z reakcí známých, že je to nejsilnější reakce od sametové revoluce. Všichni si uvědomují, že se děje něco dlouhodobého, nevratného. Něco, co ovlivní osud dalších dvou nebo tří generací našich dětí,“ říká Václav Cílek.

„Když tady uprchlíky přijímáme, tak je to něco jako sňatek. Je to dluh, který odkazujeme další generaci s tím, ať se s tím popere, jak umí.“ Představa, že imigranti jednoduše zaplní dlouhodobě volná pracovní místa hlavně nekvalifikovaných dělníků, je podle Cílka zcestná.

Nezaměstnatelní?

Už teď firmy, které chtějí zaměstnávat například nekvalifikované Ukrajince, pohořely. Je tedy třeba vědět, kdo k nám vlastně přichází. A v tom teď tápeme. Je totiž rozdíl mezi ekonomickým a válečným uprchlíkem? Ten ekonomický by se podle plánů Evropy měl vracet do své země.

Čtěte také

„Toto dělení je už dávno překonáno a v praxi neplatí. Je to totiž jen různé stadiu jednoho konfliktu,“ myslí si Cílek. „Tato krize byla předpovídána alespoň od roku 2009, spíše ještě déle.“ Poslední dva roky ale bylo evidentní, že lidé nemají z čeho žít. Jen evropští politici nějak nechtěli poslouchat.

Václav CílekJsou různé druhy předpovědí a většina politiků přemýšlí jen krátkodobě. Ale ti, kteří byli v terénu, to viděli na vlastní oči. Teď je třeba dávat velký pozor na 100milionový Egypt. Ten, pokud se dá na pochod, tak to bude děsivé!

Zaspali politici?

Je prý ale už dost dlouho vidět, že se hlas médií s veřejným míněním rozešel. „Každý, kdo nahlas řekne něco špatného proti uprchlíkům, je okamžitě označený za fašistu nebo xenofoba. V německé nebo francouzské politice tak hned končí. Proto následovaly jen humanistické a hodně obecné věty.“

Je tedy podle geologa dobré řešení, které nám politici stále opakují: uklidnit situaci v zemích, odkud lidé utíkají? „Dá se předpokládat, že se bude chtít vrátit až třetina. Ale mezitím poroste populace a přicházet budou další. V konečném důsledku to znamená, že počet cizinců určitě poroste.“

Kam půjdou?

Už dnes prý existují něco jako etnické mapy, tedy hlavně ve Velké Británii a Austrálii. Migranti vždy směřují do nížinatých okolí velkých měst, která jsou už dnes hustě zalidněná. U nás by to byly asi střední Čechy, okolí Brna nebo Olomouce.

„V okolí Londýna se to už děje a lidé z toho mají hrůzu. Mění se jim celé okolí. A pokud tam náhodou bydlíte, tak svůj byt sice prodáte, ale s velkou ztrátou.“ Každá společnost má ale vždy tendenci hledat obětního beránka, na kterého můžete svést, že se nevede dobře.

Spojení islámu s křesťanstvím

Na Blízkém východě to jsou křesťané, v Evropě to byli židé. „Ale myslím si, že za 200 let to bude všechno v pohodě. A pomůže tomu vnitřní proměna islámu, který se spojí se slabým evropským křesťanstvím. Vznikne pak z toho něco úplně nového.“

Současná uprchlická krize v Evropě ve svých důsledcích zruší Schengenskou dohodu, anebo aspoň povede k jejímu „dočasnému“ opuštění v praxi|foto: ČTK/AP, Matthias Schrader,ČTK

Proč se střední Evropa začala v uprchlické otázce oddělovat od zbytku Evropy? Dá se na dnešní migranty aplikovat uprchlický syndrom totálně nasazených za 2. světové války? A jak teplé vlastně letošní léto vůbec bylo? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.