V době španělské chřipky nebo moru lidé trasovali lépe než my dnes, popisuje historička Doležalová
„I morové rány ve 14. a 15. století přivezli obchodníci z Číny na lodích. Postupně mor předávali, kde zastavili, až zakotvili v Itálii, odkud se to začalo šířit.“ Nahlídněte do historie epidemií.
Antonie Doležalová přednáší hospodářskou historii na Univerzitě Karlově v Praze nebo na Univerzitě v Cambridgi. S moderátorkou Zitou Senkovou si v pořadu Jak to vidí... povídala mimo jiné o tom, jak se šířily epidemie v minulosti a co proti nim tehdy lidé dělali.
Děláme totéž, co v minulosti
„Dnes děláme totéž, co dělali lidé v 17. a v 18. století nebo při španělské chřipce. Karanténa a trasování. A dovolím si tvrdit, že to děláme hůř, než to dělali lidé tehdy. A přitom máme takové technické možnosti,“ upozorňuje Antonie Doležalová na Dvojce.
„Máme tak rozvinutý stát, který má i pracovní síly. V době španělské chřipky byl stát a jeho aparát nepatrný. A to už vůbec nemluvím o době morových ran ve 14., 15., 16. nebo 17. století. To stát, jak ho známe dnes, neexistoval a neměl aparát, který mohl použít.“
„Přesto ale byli lidé schopní trasovat. Přesto byli schopní dávat do karantény lidi, kteří byli v kontaktu s nakaženým. Přesto byli schopní epidemii řešit. A my dnes se všemi technickými možnostmi na tom nejsme o moc lépe.“
Mobilita byla vždy klíčová
Nehraje ale dnes mnohem větší roli globalizace a větší mobilita lidí? „Určitě mobilita vliv má. Ale když se podíváte, jak se roznesla španělská chřipka po světě, tak to bylo díky mobilitě, která byla sice v jiné dimenzi než dnes, ale také to hrálo svoji roli.“
Čtěte také
„I morové rány ve 14. a 15. století přivezli obchodníci z Číny na lodích. Postupně mor předávali, kde zastavili, až zakotvili v Itálii, odkud se to začalo šířit. A pak to zasáhne komunitu, kde lidé samozřejmě necestovali v takové míře jako my dnes. Ale o to jednodušší bylo říct: Teď necestujte, zůstaňte doma! A vlastně ty státy vyčkávaly, jestli to skutečně bude takový problém, aby takové opatření zavedly.“
Další témata rozhovoru: studium v době covidu u nás a v zahraničí; pandemie v lidské historii; poučení z pandemie.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Antonie Doležalová – 23. srpna 2021
Hostem byla hospodářská historička Antonie Doležalová.
-
Jaký je původ slova „chřipka“?
Chřipka, německy die Grippe, rusky gripp, se Evropou začala šířit spolu s válečným neúspěchem pruského krále Bedřicha Velikého. Česká varianta má ale nejblíž ke zdroji.
-
Karel Černý: Roušky znali už v 17. století. V masce se zobákem byla směs bylin, chránila proti moru
Lidstvo se s epidemiemi potýkalo od nepaměti. Izolace, lazarety, karanténa. Už ve středověku platila podobná opatření jako zažíváme dnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
