V dětství pro mě bylo divadlo absolutní magie, vzpomíná Karel Heřmánek ml.
Má plno talentů. Přesto tvrdí, že „jen“ hraje trochu na klarinet, na kytaru a studoval v New Yorku. Dnes je také principálem Divadla Bez zábradlí. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
To založil v roce 1990 jeho otec Karel Heřmánek jako tehdy první soukromé divadlo u nás. „My jsme tam vyrůstali. Když tam naši začali, bylo to pro nás hřiště. Pořád jsme tam blbli s kolečkovým křeslem a dělali různé oslavy se spolužáky,“ popisuje Karel Heřmánek ml.
Kouzelné napětí
„Často jsme seděli v zákulisí a dívali se na představení. To už jsme nasávali tu divadelní atmosféru. Zkusil jsem DAMU, což vyšlo, a začal se tam vracet s tím, že účinkuji. První představení, které jsem dělal, byla Indická banka a tam jsem zpíval a tancoval,“ směje se při vzpomínce.
„Pro mě to byla absolutní magie. U divadla existuje něco, co je nezachytitelné třeba ve filmu – napětí mezi jevištěm a hledištěm. To pro mě bylo magické. To mě bavilo,“ uzavírá Karel Heřmánek ml.
Řekl mu už někdo, že se směje jako táta? Je jejich divadlo pořád vlídné? Jak se v běhu divadla odrazila pandemie? Co má společné představení Iliada s Lidicemi?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka