V 28 letech si sáhl na život, do Bohnic se dostal o 20 let později. Příběhy slavných: Miroslav Macháček
Byl to geniální režisér a herec, který jen moc přemýšlel? Nebo šílenec, který si nevěděl rady sám se sebou? Účinkují Tomáš Pavelka a Bohdana Pavlíková.
V 1968 se stal zasloužilým umělcem, přitom ho předtím i potom z divadla vyhodili. V 70. letech se dostal do blázince. Původně jen terapeutická cvičení z léčebny v Bohnicích pak jeho dcera nechala vydat knižně jako Zápisky z blázince. Tam se dočtete, že už ve dvou letech stál na jevišti Hálkova divadla. Zahrál si černouška ve Strakonickém dudákovi.
Pokus o sebevraždu a Bohnice
Uznávaným režisérem se stal v roce 1950. Pak ho ale ze dne na den na politické schůzi obvinili ze špionáže a na Silvestra 1951 už do divadla nesměl vkročit. Pokusil se o sebevraždu. Ze dna ho vytáhl režisér Ivan Glanc, když mu dal angažmá v Českých Budějovicích. Do Prahy se Macháček vrátil za pár let.
Od roku 1960 byl dokonce režisérem činohry Národního divadla. V roce 1975 musel na „povinnou dovolenou do Bohnic“. Na 119 dní a jen proto, že v Národním přednesl kritický referát na adresu méně schopných kolegů. Když se z léčení vrátil, nesměl na děkovačku, zabavili mu pas a hlídala ho StB.
Táhlo se to s ním
Zhruba ve stejné době mu taky našli zhoubný nádor močového měchýře. Léčil se a taky točil filmy. S novým rokem 1989 ho v Národním poslali do důchodu. Jenže jeho potíže vlastně provázely celý život.
Po porodu vážil prý neuvěřitelných 5 kg. Když na rodinu dopadla hospodářská krize, jako osmiletý sbíral staré železo nebo nosil reklamní panely. Ve 12 se ze silného a zdravého kluka stal neduživý a podvyživený chlapeček, u kterého panovačný otec vypěstoval obrovskou nechuť k jídlu.
Vyhazov ze školy
Nakonec byl už skoro průsvitný, taky prochuravěl skoro celý školní rok. I když skolu nesnášel, otec ho přihlásil na reálné gymnázium. Pubertální Macháček to vyřešil po svém: chodil za školu. Následovala trojka z mravů a pak vyhazov ze školy.
Macháček, to byla syntéza všeho. On byl divadlem posedlej. Úplnej šílenec. Někteří se ho až báli. Byl děsně přísnej, neodpustil vůbec nic. Měl v sobě běsy.
Luba Skořepová
Měšťanku pak zvládal „levou zadní“. Konečně se mohl věnovat leteckému modelářství a partě, se kterou trávil většinu volna. Další vášní bylo divadlo, které ochotnicky hrála celá rodina. V 15 letech se začal učit na zámečníka a pak se na celých osm let dostal do továrny Aero, kde se vedle aut vyráběla i milovaná letadla.
Noc s prostitutkou
Od dělníků se prý naučil nezatemňovat problémy a jít vždy věcem na kloub. Kamarádi si ho ale pořád dobírali kvůli jeho sexuální nezkušenosti. V 16 mu zaplatili noc s lehkou holkou. Za ten večer se prý sám před sebou styděl ještě dalších 10 let. V Zápiscích o tom píše: „Něco ve mně bylo poraněno, další kontakt se ženou jsem měl až po mnoha letech.“ Pak ale střídal jednu za druhou…
Svoji budoucí manželku Věru Štiborovou potkal na konzervatoři, kam se přihlásil ve 22 coby mechanik Letiště Kbely. Angažmá ale po škole dostali každý jinde, a tak pořád pendlovali na trase Pardubice–Rakovník. V listopadu 1949 se jim narodila dcera Kateřina. Svatba byla až po porodu, 27letý Macháček se totiž děsil odpovědnosti.
Podle partnerky měnil i životní styl
Když bylo Kateřině pět a její maminka vážně onemocněla, Macháček obě opustil. Odešel za výtvarnicí Ester Krumbachovou. I tu po 10 letech vyměnil. Za 18letou Janu Orlovou. Dalších 17 let žil s ještě mladší herečkou Janou Břežkovou. Když mu Jiřina Jirásková dala košem, urazil se a nepromluvil s ní 40 let.
Žil i s Jaroslavou Šiktancovou a na konci života okouzlil mladičkou Vilmu Cibulkovou. Tu jejich vztah zničil natolik, že se musela léčit z alkoholismu. Podle partnerky měnil Macháček i životní styl. S jednou pil a kouřil, s druhou jedl pouze zdravě.
S dcerou Kateřinou se ke konci života pohádal, jen kvůli tomu, že mu zapomněla upéct jeho oblíbený koláč. Kvůli malichernosti se tak ani nerozloučili. Zemřel 17. února 1991.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.