Úžasné životy: Tomáš Baťa podle ekonoma Tomáše Sedláčka
Stejně silný okamžik jako porevoluční koncert skupiny Rolling Stones v Praze nebo návrat Karla Kryla z emigrace. Tak ekonom Tomáš Sedláček mluví o příjezdu Tomáše Bati mladšího, syna legendárního zlínského výrobce bot, do Česka po Sametové revoluci. Příběh nejznámějšího českého továrníka, který přišel s jedinečnou koncepcí výrobního podniku, přibližuje Sedláček v dalším díle cyklu Úžasné životy. Tomáš Baťa zahynul před 90 lety při letecké nehodě.
Tomáš Baťa, který pocházel ze ševcovské rodiny, sice podle Sedláčka nevymyslel novou ekonomickou teorii, ale sám podle vlastní intuice vytvořil unikátní uspořádání podniku. „Baťa se skutečně stal jakýmsi duchovním otcem celého hnutí,“ vyzdvihuje Sedláček.
Dílny obchodovaly mezi sebou
Na začátku podnikání se přitom Baťa nevyhnul krachu. I tak ale nejen tehdejší Československo, ale následně i celý svět dokázal zaujmout svými „baťovkami“. „Zavádí inovaci, která boty zlevňuje a zkvalitňuje,“ říká Sedláček. Oproti dřívějším celokoženým botám byly „baťovky“ specifické tím, že koženou měly jen špičku, jinak byly plátěné.
Ve svém zlínském obuvnickém závodě zavedl Baťa nevídanou organizaci práce. Šlo o decentralizované řízení, kdy mezi sebou v rámci jedné firmy obchodovaly samosprávné dílny. „Jedna jednotka dodala podrážku, druhá za ní zaplatila, převzala ji a zkontrolovala,“ popisuje Sedláček. „Byl to kapitalismus dotažený i do vnitřku podniku,“ podotýká.
Spokojený pracovník, lepší práce
Tomáš Baťa ale na druhou stranu brojil proti představě, že výrobní firma se má starat pouze sama o sebe a neřešit například životní úroveň svých pracovníků nebo svého okolí. Na tom všem Baťovi záleželo.
Svědčí o tom třeba spoluúčast pracovníků na zisku nebo ztrátě, investice do vlastního školství nebo třeba oprav silnic. „Extrémní trhovitost doprovázela sociální solidarita,“ říká Sedláček s tím, že Baťovi šlo o spokojenost zaměstnanců i proto, aby odváděli lepší práci.
Zemřel při cestě na otevření nové pobočky
Tomáš Baťa zemřel při tragické letecké nehodě 12. července 1932. Letadlo se zřítilo v mlze nedaleko místa, ze kterého vzlétlo. Baťa původně mířil do Švýcarska, kde plánoval slavnostně otevřít novou pobočku.
Na výrobní a manažerské inovace, které Baťa zavedl ve svém podniku, podle Sedláčka nikdo jiný moc nenavázal. „Kapitalistům na tom vadí přílišný socialismus a socialistům na tom vadí přílišný kapitalismus,“ domnívá se. Nicméně české firmy jsou stále schopné oslovit svět, jako se to podařilo Baťovi. Už se to ale podle Sedláčka dělá jinak.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
