Změnily naši anatomii i chování. V minulosti určovaly sociální postavení. Expedice do světa bot

6. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Boty

Sandály, krpce, laptě i kraví tlama. Boty jsou tu s námi 10 000 let. A přesto se jejich funkce nezměnila. Kde se vzala fascinace podpatkem? A jaké boty jsou nejbizarnější?

Nejstarší nálezy bot se datují zhruba do doby kamenné. Jsou tedy staré asi 7800 let. Ale vědci odhadují, že jsou tu s námi už 10 000 let. Díky botám se změnil tvar lidského chodidla, když se výrazně zmenšil palec. Díky botám začal člověk praktikovat i jiný styl chůze.

sandály

  • nejrozšířenější typ boty hned na několika územích současně (v Egyptě, Číně, Indii a také v antickém Řecku a Římě); vyráběly se z kůže, která se nechávala nasáknout olejem, aby byla poddajnější a nepodléhala hnilobě

krpce

  • nejjednodušší boty; šlo vlastně jen o kus kůže omotaný kolem chodidla a stažený pruhem kůže či lýka.

laptě

  • boty z lýčí

Znak privilegovaných

Boty se v minulosti staly dokladem bohatství i společenského statusu. Už mezi 6. a 9 stoletím červená nebo zelená barva signalizovala příslušnost k privilegované třídě. Středověk přinesl nový módní hit – tzv. zobákové boty.

Privilegované už neznačila jen barva, ale i tvar a délka boty. A čím špičatější a delší, tím lepší. Některé špičky byly i dvaapůlkrát delší než sama bota. Nechodilo se v nich zrovna dobře, takže je nahradil tvar, kterému se říkalo kachní nebo kraví tlama.

Boty Ludvíka XIV. na jeho dobovém portrétu od Hyacintha Rigauda

I v novověku se podle bot se poznalo, o jakého člověka jde. Jiné boty nosila šlechta, jiné řemeslníci a jiné lékaři. Za Ludvíka XIV. propadli marnivosti hlavně muži a začali se předhánět v počtu pentlí a ozdob na nártu boty. Dvorní mrav navíc velel nosit vysoké červené podpatky, které byly z šatníku vyloučeny až za francouzské revoluce.

Zrod fascinace podpatkem

Podpatky ale vůbec nebyl evropský vynález. V západní Asii je muži nosili už v 10. století. Sloužily na jezdecké obuvi a pomáhaly, když se jezdci potřebovali napřímit v třmenech a vystřelit na nepřítele šíp.

Šáh Abáss I. si podává ruku se sultánem (v červeném)

Evropskému dvoru podpatky koncem 16. století poprvé představil perský šáh Abbás I., který chtěl s Evropou uzavřít spojenectví, aby se mohl postavit Osmanské říši. Proto vyslal roku 1599 diplomatickou misi, která zavítala na ruský, německý a španělský dvůr.

Sklidila značný ohlas a vzbudila zájem o orientální kulturu. Ve snaze připodobnit se proslulým perským bojovníkům začali evropští aristokraté nosit vysoké podpatky. A ty se tak brzy staly symbolem privilegované třídy.

Různé podoby pánské obuvi 17. století na obraze Bartholomea van der Helsta

Kdyby někdo sestavil muzeum vývoje lidské obuvi, tu by nám znázornil dějiny kultury od prostých počátků přes komplikované omyly a zvrácenosti až po dnešní účelnost.
G. B. Shaw

I když chodidlům nesvědčí (přece jen se v nich mělo hlavně jezdit), zůstaly podpatky dodneška. Co naplat? Zkrášlují siluetu těla a prodlužují nohy. Napříč kulturami i staletími je ale stále nejrozšířenější a nejpohodlnější rovná podešev.

Boty ovlivnily i urbanismus

Boty hrají roli i v naší novodobé historii. Právě díky nim a rodině Baťových se o nás před 120 lety dozvěděla Evropa a svět. Díky botám vznikl na Moravě Zlín. Unikátní, do té doby nevídané město: jak co do architektury a urbanismu, tak co do filozofie žití.

Baťa na dobové pohlednici (kolem roku 1930)

Jaké nejbizarnější boty mají ve zlínském Muzeu bot? Co všechno si byli lidé ochotni obout na nohu? Jak se dělají boty z kávy? A jak se zrodil Zlín?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související