Změnily naši anatomii i chování. V minulosti určovaly sociální postavení. Expedice do světa bot

6. červen 2020

Sandály, krpce, laptě i kraví tlama. Boty jsou tu s námi 10 000 let. A přesto se jejich funkce nezměnila. Kde se vzala fascinace podpatkem? A jaké boty jsou nejbizarnější?

Nejstarší nálezy bot se datují zhruba do doby kamenné. Jsou tedy staré asi 7800 let. Ale vědci odhadují, že jsou tu s námi už 10 000 let. Díky botám se změnil tvar lidského chodidla, když se výrazně zmenšil palec. Díky botám začal člověk praktikovat i jiný styl chůze.

sandály

  • nejrozšířenější typ boty hned na několika územích současně (v Egyptě, Číně, Indii a také v antickém Řecku a Římě); vyráběly se z kůže, která se nechávala nasáknout olejem, aby byla poddajnější a nepodléhala hnilobě

krpce

  • nejjednodušší boty; šlo vlastně jen o kus kůže omotaný kolem chodidla a stažený pruhem kůže či lýka.

laptě

  • boty z lýčí

Znak privilegovaných

Boty se v minulosti staly dokladem bohatství i společenského statusu. Už mezi 6. a 9 stoletím červená nebo zelená barva signalizovala příslušnost k privilegované třídě. Středověk přinesl nový módní hit – tzv. zobákové boty.

Privilegované už neznačila jen barva, ale i tvar a délka boty. A čím špičatější a delší, tím lepší. Některé špičky byly i dvaapůlkrát delší než sama bota. Nechodilo se v nich zrovna dobře, takže je nahradil tvar, kterému se říkalo kachní nebo kraví tlama.

Logo

I v novověku se podle bot se poznalo, o jakého člověka jde. Jiné boty nosila šlechta, jiné řemeslníci a jiné lékaři. Za Ludvíka XIV. propadli marnivosti hlavně muži a začali se předhánět v počtu pentlí a ozdob na nártu boty. Dvorní mrav navíc velel nosit vysoké červené podpatky, které byly z šatníku vyloučeny až za francouzské revoluce.

Zrod fascinace podpatkem

Podpatky ale vůbec nebyl evropský vynález. V západní Asii je muži nosili už v 10. století. Sloužily na jezdecké obuvi a pomáhaly, když se jezdci potřebovali napřímit v třmenech a vystřelit na nepřítele šíp.

Logo

Evropskému dvoru podpatky koncem 16. století poprvé představil perský šáh Abbás I., který chtěl s Evropou uzavřít spojenectví, aby se mohl postavit Osmanské říši. Proto vyslal roku 1599 diplomatickou misi, která zavítala na ruský, německý a španělský dvůr.

Sklidila značný ohlas a vzbudila zájem o orientální kulturu. Ve snaze připodobnit se proslulým perským bojovníkům začali evropští aristokraté nosit vysoké podpatky. A ty se tak brzy staly symbolem privilegované třídy.

Logo

Kdyby někdo sestavil muzeum vývoje lidské obuvi, tu by nám znázornil dějiny kultury od prostých počátků přes komplikované omyly a zvrácenosti až po dnešní účelnost.
G. B. Shaw

I když chodidlům nesvědčí (přece jen se v nich mělo hlavně jezdit), zůstaly podpatky dodneška. Co naplat? Zkrášlují siluetu těla a prodlužují nohy. Napříč kulturami i staletími je ale stále nejrozšířenější a nejpohodlnější rovná podešev.

Boty ovlivnily i urbanismus

Boty hrají roli i v naší novodobé historii. Právě díky nim a rodině Baťových se o nás před 120 lety dozvěděla Evropa a svět. Díky botám vznikl na Moravě Zlín. Unikátní, do té doby nevídané město: jak co do architektury a urbanismu, tak co do filozofie žití.

Logo

Jaké nejbizarnější boty mají ve zlínském Muzeu bot? Co všechno si byli lidé ochotni obout na nohu? Jak se dělají boty z kávy? A jak se zrodil Zlín?

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související